O víkendu se v Brně sešli zájemci o analogové mise, které simulují podmínky ve vesmíru

Prostřednictvím těchto simulačních misí mohou analogoví astronauti testovat nástroje, vesmírné obleky i biologické a psychologické procesy.

„Analogové mise často probíhají v co nejextrémnějších zemských podmínkách, např. na Antarktidě, na poušti, v jeskyni, pod vodou, případně v laboratoři. Účastníky často bývají vědci, inženýři, lékaři a psychologové,“ vysvětlila Mašínová.

Mise jsou důležité pro výzkum a testování technologií, které budou použity při skutečných misích do vesmíru a také pro výzkum vlivu dlouhodobého pobytu v izolovaných a extrémních podmínkách na lidské tělo a psychiku.

„V Česku se analogovými misemi zabývají jak začínající firmy, které podpořil vesmírný podnikatelský inkubátor ESA BIC, tak výzkumné týmy na univerzitách a další skupiny. Komunita v Česku se postupně rozrůstá,“ poznamenala.

Na workshopu se podílela i společnost Entrant, která vznikla oddělením od brněnské Masarykovy univerzity. Firma primárně pro astronauty vyvinula metodu na měření stresu v reálném čase, při které není třeba odběr vzorků. Slouží k tomu upravená vesta.

„Nosí řídicí jednotku, která sbírá data o okolním prostředí, jako je teplota, vlhkost a proudění vzduchu. Zjišťujeme také teplotu těla a množství kyslíku a oxidu uhličitého při dýchání,“ popsala analogová astronautka Lucie Ráčková.

Entrant sleduje reakci organismu na stresovou situaci, které se musí adaptovat. Každá adaptace stojí energii a vzniká při ní entropie. Na základě její produkce jsou výzkumnici schopni stres monitorovat, což je přínosné u profesí, kde lidé musí pracovat bezchybně i ve velké zátěži. Jsou to třeba piloti, lidé v jaderných elektrárnách nebo právě astronauti.

„Jsou vystaveni životu v izolaci, gravitačním změnám, je tam velký tlak na výkon, protože řeší projekty, na kterých pracují lidé po celém světě řadu let. Nesmí selhat. Proto se nám hodí přístroje, které třeba už při selekci astronautů ukážou, kdo bude perfektní i v náročných podmínkách, nebo následně při misi astronauta upozorní na to, že by si měl odpočinout,“ dodala Ráčková.

Vesta zatím slouží pro vědecké účely, společnost ji už testovala třeba na hráčích e-sportu.

Samotný festival kosmických aktivit Czech Space Week oslavuje úspěchy českého vesmírného průmyslu a nabízí prostor pro spolupráci firem i akademického sektoru. Kosmický týden, určený pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a všechny ostatní fanoušky vesmíru, probíhá od soboty 25. listopadu do soboty 2. prosince.

Akci, konající se nejen v Praze a v Brně, pořádá ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy - Planetum a dalšími partnery. Generálním partnerem je brněnská společnost TRL Space Systems.

Organizátoři připomínají, že Česko se podílí na mezinárodních vesmírných misích, dodává součástky do raket a staví vlastní družice. V letošním roce navíc slaví 15 let členství v Evropské kosmické agentuře (ESA).

Např. právě TRL Space představuje na festivalu posun v mezinárodní vesmírné misi LUGO, jejímž cílem má být odpovědět na nejasnosti ohledně stáří měsíční vulkanické aktivity, a zároveň jako první zmapovat jeskynní systémy na Měsíci.

Nedílnou součástí Czech Space Weeku jsou už druhým rokem průmyslové dny Space2Business, kterých se účastní stovky firem z Česka i zahraničí. Součástí programu Space2Business je i Space Job Fair - studentský veletrh, na kterém studentům firmy a instituce představují konkrétní pracovní nabídky.

Zapojená do programu je i Akademie věd ČR. „Právě úzká spolupráce mezi průmyslem a vědci pomůže vytěžit potenciál českého kosmického průmyslu na maximum. Součástí Space2Business je proto samostatná panelová diskuze věnující se tomuto tématu a Akademie věd ČR chystá i své další vedlejší eventy,“ doplnila náměstkyně pro Technologický rozvoj ve společnosti CzechInvest a spoluzakladatelka festivalu Tereza Kubicová.

V rámci týdne probíhá rovněž 10. ročník Českého uživatelského fóra Copernicus, které se věnuje zaměření a využití družicových snímků v nejrůznějších oborech, sledování klimatické změny, ale zajímá je i přístup k datům a nové výpočetní platformy. Hlavním organizátorem je Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) ve spolupráci s ministerstvem dopravy a Hvězdárnou a planetáriem v Brně.