O mimořádném nadání dítěte nemusí vědět ani jeho okolí, říká koordinátorka Logické olympiády

Jak jsme na tom v tuzemsku s nadanými dětmi? Kolik jich vlastně je, pokud to vůbec víme, a jak se poznají?

To je vskutku záludná otázka. V populaci by statisticky měla být zhruba dvě procenta mimořádně nadaných žáků, nicméně evidujeme jich daleko méně. Je to tím, že nejsou diagnostikováni, u některých o jejich nadání neví ani jejich okolí, což je škoda.

Skutečně tomu tak může být? I přes mnohé současné sofistikované testy?

Rozhodně ano. Důkazem může být třeba Logická olympiáda, kterou už 17. rokem pořádáme. Každý rok se najdou dívky a chlapci, kteří svým dobrým výsledkem okolí překvapí. My za ty roky říkáme, že nám Logická olympiáda funguje jako screening v žákovské a studentské populaci.

Dlouhodobě podněcujeme k tomu, aby do soutěže učitelé hlásili celé třídy. Jde totiž o úlohy, na které se soutěžící nemusejí připravovat, nehrají roli naučené znalosti, ale schopnost rychle hledat neotřelá řešení.

A najdou se takto nové talenty?

Každý rok dostaneme zpětnou vazbu, že se právě díky Logické olympiádě našel nějaký takový doposud skrytý talent.

Odhalit talent je fajn, je ale české školství připraveno na to nějak navázat a pracovat s informací, že tu máme nadaná dítě, a dále jej rozvíjet?

Já školy v průběhu roku pravidelně navštěvuji z důvodu testování IQ a v poslední době vidím velkou chuť učitelů s nadanými dětmi pracovat. Jsou trochu unavení těmi sedmi lety inkluze a sami cítí potřebu to narovnat.

Narovnat?

Učitelé se museli oněch sedm let věnovat hlavně slabším žákům a neměli prostor na speciální péči o nadané děti. To se v poslední době lepší. I nadané děti často potřebují individuální přístup.

Nadané dítě je vlastně jako surový diamant a oni dostanou možnost pracovat na jeho vybroušení. A ano, někdy je obtížné skrytý talent objevit, a právě proto jsme tu například my a Logická olympiáda.

Pokud tedy mimořádně nadané dítě objevíte, co se stane dál? Co konkrétně mají dělat učitelé a co podniknout rodiče?

Mohou se samozřejmě obrátit na nás a my poskytneme tipy, jak s nadaným dítětem pracovat a na koho se v místě bydliště obrátit. V rámci výuky by takové děti měly dostávat různé obohacující materiály a individuální práci v hodinách, v rámci odpoledních aktivit je pak možné třeba navštěvovat kluby nadaných dětí.

Mensa pořádá dokonce i pobytové akce pro rodiny s dětmi. To jsou velmi oblíbené formáty, kde máme kapacitu 120 lidí a kde míváme druhý den po otevření přihlášek naplněno.

Role školy je klíčová, nicméně přístup škol i učitelů může být různý…

Budeme-li se bavit o rozvoji nadání, záleží především na učiteli – zda je ochoten připravovat a dítěti dávat zvláštní materiály, udělat mu individuální plán, podpořit jeho silné stránky. Pro rozvoj talentu je skvělá třeba i jedna speciální hodina týdně. A vrcholem pak může být třeba třída pro nadané děti.

Třeba naše partnerská organizace Svět vzdělání vytváří třídy pro nadané děti, působí na celkem 18 školách a jedna z nich je třeba v pražském Újezdě nad Lesy.

A stojí za to i přemýšlet nad výběrem vhodné školy, která rozvoji mimořádně talentovaných dětí dává prostor. Může to být Mensa gymnázium nebo třeba Open Gate v Babicích u Prahy, kde mohou děti nejen studovat, ale i bydlet v areálu školy na kolejích.

Ale troufnu si říct, že téměř v každém kraji máme školu spolupracující s Mensou, kterou můžeme doporučit. Nejedná se sice přímo o specializované školy nebo třídy, ale jsou to školy, kde mají třeba nějakou hodinu navíc nebo právě odpolední Klub nadaných dětí. A také učitele, kteří s nadanými dětmi dokážou pracovat.

Ale dostatek jich asi není, že?

Ano, je jich bohužel stále nedostatečné množství a vzhledem ke spádovosti může být problém se do takové školy dostat.

Vy sama děti na školách v průběhu roku testujete. Jaká je např. hranice IQ, kdy mluvíme o nadaném dítěti a kdy už o mimořádném nadání?

IQ průměrně nadaného člověka se pohybuje mezi 90-110, od hodnoty 111 jde o nadprůměr. U IQ 130 a výše pak hovoříme o mimořádném nadání. Pokud tedy máme třídu nadaných dětí, pracuje pedagog v prostředí rozdílu třeba 30 IQ bodů, nikoli kupříkladu 70, což je v heterogenních školních kolektivech běžné. A to mu dává zcela jiné možnosti a dětem úplně jinou perspektivu.

Pojďme se na závěr vrátit k Logické olympiádě. Letos jste opět oznámili rekordní počet soutěžících. Čím si to vysvětlujete?

Je to vysokou účastí celých tříd a nárůstem zájmu ve školách, kde se třeba v minulosti účastnily jen některé třídy. Obecně vnímám větší zájem o soutěž a mám i zpětnou vazbu, že učitelé s výsledky našich testů z olympiády dále pracují. Což je dobrá zpráva především pro nadané děti a pro jejich rodiče.

Co vám řekla letošní čísla přihlášených?

Už tradičně máme nejsilnější kategorii B, tedy 2. stupeň základních škol a odpovídající ročníky osmiletých gymnázií. V počtu přihlášek nás ale překvapila Morava, která poprvé přeskočila Středočeský kraj a Prahu.

To jsou pozitivní věci. Je třeba i něco, co vás zklamalo?

Trochu nás zklamal nízký zájem o kategorii mateřských škol. My samozřejmě víme, že tady je to hodně na rodičích – ve školkách nejsou podmínky, aby děti dělaly testy, a rodiče jsou přehlcení, mají svou práci a volný čas chtějí často věnovat jiným aktivitám.

Tuto kategorii jsme přitom chtěli podpořit, protože nadání stojí za to rozvíjet už od 3-4 let. V 18 měsících věku nepoznáte, zda jde o nadání nebo „pouze“ o akceleraci v nějaké konkrétní oblasti. Se čtyřletými dětmi už má cenu Logickou olympiádu zkusit, v pěti letech už jsme schopni nadání diagnostikovat.