O maturitách nemá rozhodovat premiér, ale ministr, tvrdí zástupci škol

Uvažovat by se o rušení maturity mělo jedině, pokud by vláda nedokázala snížit šíření covidu-19, vyplývá z prohlášení Asociace ředitelů gymnázií a Unie školských asociací CZESHA, rovněž z vyjádření předsedkyně spolku Učitelská platforma Petry Mazancové.

Babiš v rozhovoru pro Mf Dnes uvedl, že maturanti by letos nemuseli skládat maturitní zkoušku a na maturitním vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za celé své studium střední školy.

Studenti, kteří by udělení úřední maturity odmítli nebo by nesouhlasili s výslednou známkou, by si podle něj pak mohli udělat klasickou zkoušku. Svůj návrh zdůvodnil premiér stovkami e-mailů od studentů.

S ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) je ohledně letošních maturit podle svých slov dlouhodobě v rozporu.

Podle Mazancové by ale premiér měl spíš jasně říct, že snaha učitelů o co nejlepší distanční vzdělávání není zbytečná. Jeho návrh považuje za nesystémový.

„Vadí nám, že kompetence ministra školství populisticky bez rozhovoru s členem vlády, který má resort v gesci, na sebe bere pan premiér. To dává pocit, že je to populistické gesto směrem ke studentům,” řekla.

Babišův návrh podle ní zároveň uvádí studenty do nejistoty. „Vzhledem ke zkušenosti, jak se vydávají opatření a pak se berou zpátky, tak aktuálně si nemůžou říct, že budou mít úřední maturitu,” dodala.

„O průběhu maturitní zkoušky by měli rozhodnout odborníci a MŠMT, nikoli předseda vlády,” uvedla ve svém prohlášení Unie školských asociací CZESHA. Podobné stanovisko vydala i Asociace ředitelů gymnázií (AŘG).

„O možnosti, kterou navrhuje pan premiér, je možné uvažovat, pokud by pandemická situace neumožnila konat maturitní zkoušky do konce června,” zmínila ve svém prohlášení AŘG. Podle unie CZESHA by měly být úřední maturity mezi posledními možnostmi řešení, pokud by se nezlepšila aktuální epidemická situace.

Podle spolku Česká středoškolská unie (ČSU), který zastupuje asi 30 tisíc středoškoláků, je ale návrh Babiše správný. Kvalita distanční výuky je podle žáků často horší než prezenční vzdělávání, takže dosavadní úpravy v maturitách považují za nedostatečné. Zájemci by podle unie zároveň neměli přijít o možnost složit klasickou zkoušku. I pro ně by se ale prý měly např. zrušit ústní zkoušky či didaktické testy, zúžit témata nebo ulehčit hodnocení. Možnost vyhnout se letos závěrečným zkouškám by podle zástupců ČSU měli mít i učňové.

Podle Mazancové by se dala dělat ústní maturita i na dálku. Poznamenala, že nechápe, proč se na tuto možnost rezignovalo.

Otázka podle ní také je, jak by se v případě zrušení maturitních zkoušek měly podle premiéra řešit přijímací zkoušky na střední a vysoké školy.

Poukázala na to, že stejně jako u maturit i v jejich případě platí, že jsou nyní žáci ve srovnání s minulostí v těžší situaci, přitom se pro ně v tomto ohledu žádná velká úleva neplánuje.

„Ministerstvo školství je prakticky v neustálém kontaktu s řediteli škol a zástupci školských asociací a kontinuálně ve svých rozhodnutích zohledňuje aktuální vývoj epidemické situace. Proto i nyní reagujeme na nový vývoj a intenzivně se zabýváme i možnými úpravami maturitní zkoušky. Ve hře jsou např. posuny termínů či úpravy obsahu, a to tak, aby byla zohledněna jak složitá situace studentů, tak zachována odbornost a význam maturitní zkoušky jako takové, včetně srovnatelné úrovně. O této věci chceme rozhodnout do konce příštího týdne,” odpověděla na dotaz Novinek mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Samo MŠMT letos na vyplnění státních maturitních testů z češtiny a cizího jazyka přidalo navíc 10 minut a na test z matematiky 15 minut. Kromě toho byly pro letošek zcela zrušeny slohy. Někteří maturanti by ale právě raději vypustili didaktické testy či ústní část.

Podle údajů organizátora společné části zkoušek Cermatu se k jarnímu termínu maturit přihlásilo poprvé 72 751 studentů. Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května, školní maturity od 16. května. Praktické maturity začínají podle vyhlášky ministerstva od 1. dubna.