Článek
„Některé kroužky jsou plné pár hodin po spuštění on-line přihlašování, jiné se plní postupně. V nadcházejícím školním roce předpokládáme větší obsazenost,“ uvedla zástupkyně ředitele Domu dětí a mládeže Helceletka v Brně Eva Rozehnalová.
Doposud alespoň jeden kroužek či oddíl navštěvují zhruba dvě třetiny českých dětí, minimálně stejně tomu bude podle průzkumu pojišťovny MetLife i v následujícím školním roce.
Rodiče si nemusejí zoufat
I když volnočasová střediska v některé dny praskají ve švech, nějaké to místo pro zájemce vždy najdou.
„U mnohých kroužků je maximální kapacita jen orientační číslo, třeba v turisťáku, dramaťáku, v lyžařském kroužku či v chovatelích. Proč nevzít ještě jednoho, když má zájem,“ poznamenal ředitel Střediska volného času Lužánky v Brně Milan Appel.
Kritéria výběru
Nejdůležitější při výběru toho správného kroužku jsou pro rodiče preference dítěte, přemýšlejí ale také o prospěšnosti a potenciálu koníčku. Významnou roli hraje také fakt, zda je volnočasové středisko či oddíl v blízkosti bydliště.
Většina rodičů pro své děti volí sportovní kroužky, zájem je i o hudební nebo jiné umělecké aktivity.
Polovina rodičů utratí za kroužky pro jedno dítě do tří tisíc korun ročně, dalších 40 procent se vejde do částky sedm tisíc korun za rok. V průměru nejvíce peněz do kroužků investují rodiče ve Středočeském, Ústeckém, Jihomoravském kraji a v Praze.
Zdraví na prvním místě
Mezi nejoblíbenější sportovní kroužky v České republice patří fotbal, plavání, tanec či balet, následují florbal a bojové sporty. Sport s sebou však nese i zvýšené riziko úrazu.
„Téměř vždy se jedná o náročné sportovní kroužky s akrobatickými prvky. Tyto úrazy spadají do kategorie, kterým nelze předcházet, neboť není zanedbána rozcvička, poučení ani bezpečnost při provádění náročných prvků,” vysvětlil mluvčí Střediska volného času Radovánek v Plzni Marcel Hlaváč.
Ředitel brněnského střediska Milan Appel pak dodal, že k úrazům podle jeho zkušenosti dochází ve chvílích, kdy se buď podcení riziko, přecení schopnosti nebo oboje.
„Podílel jsem se na vedení dětského jeskyňářského tábora, kde jednou z našich zásad bylo ‚Jeskyně není králík, neuteče'. Jeskyně tu je, bude, a pokud aktuální podmínky nebo můj stav nevyhovuje návštěvě, nemá cenu pokoušet štěstí," uzavřel.
