Článek
Stavba ČZU za 269 milionů korun ochlazuje okolní vydlážděné prostředí více než 12 tisíci rostlinami na fasádě a využívá dešťovou vodu.
Budova se podle děkana fakulty životního prostředí Michaela Komárka a jejího tajemníka Vladimíra Zdražila sama stala předmětem výzkumu, a to hned v několika rozličných ohledech.
Nejde jen o to, jakým rostlinám se daří na zelené stěně nebo střeše a jak takovou zeleň udržovat. Zkoumá se, jaký hmyz rostliny přitahují, jaké vlastnosti má substrát či závlahová voda v oběhu.
Klimatické změny ohrožují úložiště uhlíku v evropských lesích. Pomoci může „asistovaná migrace“

Pro ni se nyní před budovou stavějí ještě dvě velké nádrže. Při výzkumu se podle Zdražila zjistilo, že dešťová voda, kterou v systému používají, obsahuje látku v toxických koncentracích pro některé rostliny. Probíhají tedy nejrůznější rozbory vody a výluhy stavebních materiálů.
„Nemohu ještě říci, jaká látka to je, ale podezření už máme,“ uvedl Zdražil. V budově vznikly také specializované laboratoře, každá vybavená samostatnou vzduchotechnikou.

Vladimír Zdražil vysvětlil, co všechno lze zkoumat na zelené střeše.
Vítězové v listopadu
Konkurencí pro suchdolský pavilon může být obdobná budova environmentálního centra CEETe v Moravskoslezském kraji nebo udržitelná výkrmna prasat družstva Unčovice v Rozvadovicích na Olomoucku, která mimo jiné do půdy navrací organické látky.
Zaujala i přeměna lomu v zahradu v Táboře nebo park zadržující vodu v Litomyšli. Kategorie průmyslu se věnuje odpovědné energetice. Ve finále jsou i tři rakouské projekty.

Na chodbách nové budovy byly rozmístěny budky, aby kolegy nerušilo ani telefonování z mobilních telefonů.
Do finále Adapterra Awards postoupila také zelená proměna středočeského města Úvaly, které se snaží dodržovat vlastní plán, jak rozvíjet městskou zeleň a hospodařit s dešťovou vodou.
Šanci mají i Dolní Břežany s projektem Keltský a Mlynářský park. Z urbanistických projektů do finále postoupila například Císařská vinice v Praze 6, jejíž byty byly adaptovány na klimatickou změnu.
Hlasovat o Ceně sympatie v Adapterra Awards může veřejnost do poloviny října. V listopadu pak budou vítězné projekty oznámeny v Praze, váží se k nim finanční odměny ve výši 50 až 100 tisíc korun od sponzorů.
Zelený domov pro seniory nebo les bez pasek, to jsou vítězové soutěže Adapterra Awards
