Článek
Průmyslové stroje na nanovlákna dosud využívaly stejnosměrný elektrický proud. Nové zařízení, vyvinuté v Liberci, ale pracuje na bázi střídavého proudu, díky kterému se podařilo dosáhnout právě vyšší rychlosti i produktivity.
„A to je unikát, takové zařízení je zatím jediné na světě, máme na to celosvětový patent,“ potvrdil profesor David Lukáš, vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL.
Nepoužít jehlu
Podle Lukáše se využitím střídavého proudu při zpracování materiálu s nanovlákny zabývaly už dříve jiné vědecké týmy ve světě.
Shluky nanovláken vytvářejí díky „elektrickému dechu“ efekt připomínající kouř z ohně či vodu ve sprše. Na snímku jeden z členů konstrukčního týmu, docent Pavel Pokorný.
„Nikdo si ale nevšiml jednoduché finty. Když pro zvlákňování místo jehly nebo kapiláry použijete masivní bezjehlovou elektrodu, tak vznikne zázračná fáze, připomínající vodu ze sprchy nebo kouř z ohně, unášený právě elektrickým dechem,“ popsal Lukáš.
Možné využití i při léčbě zeleného zákalu
Zařízení by podle libereckých vědců mohlo najít využití v oblasti filtrací, ale také v biologii a lékařství.
„Možné jsou například oční drény při léčení zeleného zákalu, kýlní síťky či jakékoli krycí a obvazové materiály,“ upřesnil profesor Lukáš.
Do Liberce už kvůli novému vynálezu přijel také univerzitní tým z anglického Birminghamu, kde se dlouhodobě zabývají vývojem polymerních materiálů. „Podle nich by mohlo být zařízení vhodné pro separaci kmenových buněk, čímž by vznikal velký potenciál pro léčbu nemocných lidských tkání,“ doplnil Lukáš.
Shluky nanovláken vytvářejí díky „elektrickému dechu“ efekt připomínající kouř z ohně či vodu ve sprše.
Kromě specialistů na nanovlákna z fakulty textilní a z univerzitního Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace se na vývoji zařízení podíleli také vědci z týmu profesora Jaroslava Berana z fakulty strojní, kteří celou konstrukci vymysleli.
Také student přispěl patentem
Do vědecké práce se zapojili i studenti. Například student doktorského studia Tomáš Kalous vyřešil podstatný problém transportu polymerů. Jeho zařízení je už chráněno patentem.
Nová linka s elektrickým dechem má velký celosvětový ohlas. Potvrzuje to zájem dalších univerzit ve světě, ale také ocenění z Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, kde linka získala zlatou medaili.
„Její vývoj trval čtyři roky a pořád se vyvíjí. Už příští týden do ní zapojíme nový element. Hodnota zařízení je v řádu miliónů korun, ale hodnota samotného výzkumu a bádání je nevyčíslitelná,“ uzavřel jeden z konstruktérů linky Jan Valtera.
