Článek
„Zahradník, který v historicky cenné zahradě seká trávu a najede na kámen, musí hned zbystřit. Může jít například o archeologickou památku. Strom starý 500 let také vyžaduje jinou péči než ovocný strom v sadu,“ přiblížil kastelán Arcibiskupského zámku v Kroměříži Martin Krčma.
„Nejde jenom o řemeslnou dovednost, musí se volit specifické postupy. Musí třeba umět spravovat ornamentální záhony, které máme v Květné zahradě, vytyčit je a udržovat podle historických záznamů. Takto vysoce odborně zdatní lidé ve firmách nyní na trhu chybějí,“ uvedl.
S evidovanými třemi tisíci historických zahrad v ČR jsme evropskou velmocí.
„Vysoce specializovaný učební obor zahradník historických objektů by měl vzniknout v rámci školy zaměřené na zemědělství, lesnictví a zahradnictví. Plánujeme ji zřídit v rámci olomoucké arcidiecéze,“ potvrdil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
Zahradníci, kteří z ní vyjdou, tak budou schopni nejen zručně posekat trávník a prořezat stromy, ale odvést své dílo citlivěji a s ohledem na historický význam svěřených zahrad.
„S evidovanými třemi tisíci historických zahrad v ČR jsme evropskou velmocí. Národní památkový ústav se stará o 80 z nich. Tragickým nedostatkem specialistů zahrady trpí,“ dodal Martin Krčma.
Nabízí se Kroměříž
„Záměru zřídit nové církevní učiliště, které by v systému středního vzdělávání Zlínského kraje nabídlo tento vysoce specializovaný obor s celonárodní působností, fandíme. V kraji právě nyní řešíme vizi, jak přiblížit strukturu školství aktuálním potřebám trhu a firem,“ řekl Právu Petr Gazdík (STAN), který má jako radní Zlínského kraje na starosti školství.
„Možnost vykonávat v tomto oboru praxi přímo v jedinečných zahradách v Kroměříži by byla ideální,“ dodal.
„Jestli bude škola fungovat od příštího školního roku, bychom řekli rádi, ale nemůžeme to prohlásit s jistotou. Co do umístění se Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou samozřejmě nabízí, ale definitivní rozhodnutí nepadlo,“ sdělil Jiří Gračka.
Květná zahrada, zvaná též Libosad, se začala budovat mezi léty 1665 až 1675 a stala se stavebním podnikem olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Libosad byl spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou v roce 1998 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
