Nový školní rok v ČR i ve světě: někde roušky, jinde děti zůstanou doma

Náš západní soused před létem školní instituce částečně znovuotevřel, nyní se již mají postupně otevřít žákům a učitelům po celém Německu - podle toho, kdy ve které spolkové zemi končí letní prázdniny.

Nejprve došlo k otevření škol v Meklenbursku-Předním Pomořansku, a to s rouškami na chodbách, snahou dodržovat odstupy a připomínáním častého mytí rukou. Dvě školy však musely hned během prvního týdne vyučování znovu ukončit, byť jen přechodně - ve městě Ludwigslust se objevila nákaza onemocněním covid-19 u učitelky gymnázia, na ZŠ v přímořském letovisku Graal-Müritz pak u jednoho z žáků.

V Česku přitom podle hygieničky Jarmily Rážové není v plánu školy zavírat hned, jakmile se tam objeví jeden pozitivně testovaný.

„Varujeme před představou, že děti v pandemii a přenosu nákazy nehrají žádnou roli,“ konstatovali podle agentury DPA vědci z německé Virologické společnosti s tím, že podcenění situace na školách může způsobit újmu jak dětem, tak obnově ekonomiky.

Už déle v Německu probíhá debata, zda by děti měly mít ve školách roušky či nikoli. Ve Šlesvicku-Holštýnsku to není povinné, v Berlíně (v hlavním městě mohou vyučovat i bez dodržování platného nařízení o minimálním odstupu 1,5 m) a Braniborsku ano, ač pouze na chodbách, schodištích a v jídelnách. V Severním Porýní-Vestfálsku mají být ochrany nosu a úst povinné i ve třídě, avšak jen do konce srpna.

Podle některých hlasů by bylo lepší zatím zůstat u domácího vzdělávání, protože dodržování všech pravidel je iluze. „Ve třídách jsou často okna z bezpečnostních důvodů upravena tak, aby otevřít nešla,“ upozornil pro televizi RTL na jeden z paradoxů zástupce učitelského svazu Peter Meidinger. Doplnil, že ani dodržování metrových rozestupů ve třídách často není reálné.

Otevření škol v Německu ale podpořila řada lékařů vyjádřením, že přenos mezi dětmi, zejména mladšími, nepředstavuje velké riziko. Wieland Kiess z fakultní nemocnice v Lipsku argumentoval studií provedenou mezi květnem a červnem na 2600 studentech a učitelích, která neodhalila žádného aktuálně nakaženého a jen 20 lidí s protilátkami svědčícími o prodělání infekce.

Ze zámoří nicméně přišla varovná zpráva, že koronavirus se v prostředí škol a táborů možná šíří snáz, než se předpokládalo. S upozorněním, že silnými přenašeči mohou být i menší děti bez příznaků, přišlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí po prozkoumání údajů z nových ohnisek v americkém státě Georgia, kde se covid začal šířit na letním táboře.

Na kempu, kterého se účastnilo asi 600 mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260 z nich - výsledky testů byly přitom k dispozici jen u 344 osob. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně roušek, táborníci je podle zprávy CNN mít nemuseli a „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách, kde se navíc nevětralo. Znepokojivé bylo, že se nakazilo větší procento nejmladších účastníků.

To koresponduje s izraelskou zkušeností, kde plošné otevření škol po zdánlivém ústupu epidemie přispělo k dramatickému nárůstu počtu nakažených. Tamní vláda otevřela školská zařízení 17. května, otevřely se též restaurace, bary, hotely, nákupní centra i posilovny.

Na střední škole v Jeruzalémě se objevilo hned několik nakažených. Virus se rychle rozšířil na rodinné příslušníky a sousedy, poté se dostal do dalších škol a najednou se počty nakažených začaly počítat ve vyšších stovkách. Postižené školy musely zavřít a na desítky tisíc žáků a učitelů byla uvalena karanténa. Jako velký problém se potvrdilo také to, že koronavirus u dětí a mladších lidí často probíhá bezpříznakově.

Jak zní izraelská rada pro další státy, které plánují začátek školního roku okolo měsíce září? „Rozhodně by v jiných zemích neměli dělat to, co jsme udělali my,“ přiznal Eli Waxman z izraelského Weizmannova institutu věd s tím, že šlo o velké selhání.

„Pokud je nízký počet případů, existuje mylná představa, že nemoc skončila,“ podotkl epidemiolog Hagai Levine z Lékařské fakulty Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Podle něj sice je možné vzdělávací systém znovu otevřít, ale musí se to dělat postupně, promyšleně a s určitými omezeními.

Ve Spojených státech hodlají postupovat následovně: podle deníku USA Today ve městech Los Angeles, San Diego a San Francisco v Kalifornii, Chicagu v Illinois či v Miami na Floridě prezenční výuka vůbec nebude, v nevadském okrese Clark County se taktéž očekává jen online vzdělávání z domova. V Chicagu nejprve plánovali tzv. hybridní model, část výuky osobně a část online, podle listu The New York Times se však rodiče a učitelé postavili proti.

Guvernér státu New York Andrew Cuomo předběžně oznámil, že tento podzim budou moci zahájit výuku všechny newyorské školy, ale konečné rozhodnutí o opětovném otevření bude na místních úřadech. Přímo v metropoli New Yorku by měli zahájit výuku 10. září, plánují tam umožnit žákům a studentům zvolit si buď online učení, nebo zmíněný hybridní plán s až třemi dny osobní přítomnosti ve škole.

Když se vrátíme do Evropy, kupříkladu Švédsko se vymyká většině ostatních zkušeností. Nejen že se v této severské zemi školy pro děti do 16 let nikdy neuzavřely, ale ani podstatně nezměnily svá pravidla. Dokonce pod hrozbou pokut pro rodiče nechávající potomky doma se začalo na docházce mladších dětí i trvat, připomíná list The Guardian.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell tvrdí, že rozhodnutí ponechat otevřené školy nemělo větší dopad na míru infekce.

Co se týká Velké Británie, skotské školy mají být otevřené, jelikož místní úřady evidují podle časopisu Fortune jen 0,8 procenta případů nákazy nemocí covid-19 u osob mladších 15 let. Školy mají větrat a u dětí na základních školách prý není nutné sociální distancování.

Koncem června bylo znovu otevřeno i mnoho velšských škol, vždy ve skupině maximálně třetinového počtu školáků. Všechny školy ve Walesu se nyní mají otevřít počátkem září nebo v polovině měsíce. Ministr Mark Drakeford však varoval, že „vzplanutí“ nového ohniska může vést k uzavření vzdělávacího zařízení.

Pokud jde o Anglii a Severní Irsko, chce britský premiér Boris Johnson školy v září plně otevřít. V červnu zahájila jeho vláda postupné otevírání škol, ale kvůli nedostatku zaměstnanců a prostorovým kapacitám musela názor přehodnotit. Podle stanice BBC již vláda zahájila kampaň zaměřenou na přesvědčování rodičů, že je bezpečné, aby se děti v září vrátily do učeben. Johnson řekl, že existuje „morální povinnost“ vrátit žáky zpět do školy.

Studie nedávno zveřejněná v akademickém žurnálu The Lancet předpovídá, že znovuotevření britských škol v září by muselo být doprovázeno rozsáhlými testy na přítomnost koronaviru, karanténami a trasováním kontaktů, jinak by se zřejmě objevila druhá vlna pandemie, která by vyvrcholila v prosinci.

Itálie, od počátku nejzasaženější země v Evropě, plánuje otevřít školy 14. září. Počet žáků ve třídě bude muset být nižší, aby umožnil sociální distancování. Žáci i vyučující budou muset nosit masky, rovněž se bude apelovat na to, aby se co největší porce výuky, pokud to bude možné, konala venku mimo školu, případně v divadlech či muzeích.

Francie začala v květnu otevírat školy, a to na bázi dobrovolnosti. Rychle se však objevily desítky případů covidu potenciálně spojených se školou, což vedlo k mnoha uzavřením. Vláda uvedla, že délka inkubace způsobila, že k vlastnímu přenosu došlo ještě předtím, než školy otevřely své brány. V červnu prezident Emmanuel Macron řekl, že školní docházka je už povinná. Za pár týdnů v červenci začaly dvouměsíční letní prázdniny.

Aktuálně se řeší, jak bude vypadat zářijový návrat do školních lavic. Podle serveru The Local má být základem ochrana dýchacích cest a pravidelné mytí rukou. Nový zdravotní plán francouzské vlády zrušil pravidlo sociálního distancování ve třídě.

Taktéž slovenské děti se v souladu s dřívějšími plány vrátí od září k povinné školní docházce. Školáci od pátých tříd budou muset nosit po celou dobu ve škole roušku, a to nejméně první dva týdny výuky. Rodiče žáků budou povinně podepisovat čestné prohlášení, že jejich potomek netrpí příznaky či zda byli v posledních dvou týdnech v zahraničí.

Nyní je pro srovnání ještě třeba připomenout, jak to bude u nás. České školy zahájí svou činnost 1. září v běžném provozu, ovšem se zvýšenými hygienickými opatřeními. Doporučení k ochraně proti koronaviru se v nich budou řídit i podle tzv. semaforu, což je systém čtyř stupňů rizika nákazy, který ministerstvo zdravotnictví používá pro označování epidemiologické situace v okresech.

„Školy budou od 1. září vstupovat do standardního režimu. Nebude tedy nutné potvrzení o bezinfekčnosti. Třídy budou také vypadat normálně,” sdělil v úterý ministr školství Robert Plaga (ANO). „Musí se však dodržovat pravidla základní hygieny - dezinfekce a mytí rukou nebo častější větrání,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Za přísných hygienických podmínek budou moci fungovat i školní jídelny.

Školy od MŠMT nejprve obdržely manuál, který mimo jiné řeší, co dělat, když se ve škole objeví nákaza nemocí covid-19, kdo pak musí do karantény a kdy se případně přejde na výuku online z domova. Ve školách bude mimo třídy měly být podle manuálu povinné roušky.

Ovšem ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví změnilo názor a roušky ve školách povinné nebudou nikde. Zavedly by se pouze v případě, když by se v místě zhoršila epidemiologická situace a okres by se ocitl na tzv. semaforu v oranžové barvě. Manuál tak bude vydán znovu.

Platí, že pokud budou u žáka příznaky patrné při příchodu do školy, nebude vpuštěn do budovy, v případě dítěte či nezletilého žáka za podmínky, že je přítomen jeho zákonný zástupce, jinak to zákonnému zástupci neprodleně oznámit. Jestliže se příznaky objeví ve škole, musí dojít k poskytnutí roušky a umístění do připravené samostatné místnosti či k jinému způsobu izolace a informování zákonného zástupce nezletilého s ohledem na jeho bezodkladné vyzvednutí. Poté je třeba kontaktovat praktického lékaře.

Pokud se u učitele nebo jiného zaměstnance školy objeví příznaky infekční nemoci, školu nebo příslušnou aktivitu ihned opustí s použitím roušky.

V případě výskytu onemocnění u žáka nebo zaměstnance zpravidla školu kontaktuje příslušná krajská hygienická stanice (KHS). Ta provádí epidemiologické šetření a sdělí další pokyny a rozhodne o opatřeních. Při výskytu covidu se karanténa týká okruhu osob, které byly v rizikovém kontaktu. O něm rozhoduje KHS, přičemž přihlíží k délce kontaktu, vzdálenosti osob a k zavedeným opatřením.

Kdo půjde do karantény, když se ve třídě objeví jeden pozitivní nakažený? Podle hygieničky Jarmily Rážové to bude případ od případu. „Může jít o jednoho jeho spolužáka, tři spolužáky, ale i klidně celou třídu. Nebo nemusí jít vůbec o nikoho,“ upřesnila pro Novinky mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Teoreticky může nakonec jít i o celou školu, když se případů objeví více.

Škola začne poskytovat vzdělávání distančním způsobem, pokud je v důsledku krizových nebo mimořádných opatření či z důvodu nařízení karantény znemožněna osobní přítomnost ve škole více než poloviny žáků alespoň jedné třídy, skupiny či kurzu. Týká se to ZŠ, SŠ, konzervatoří, VOŠ, ZUŠ a jazykovek s právem státní jazykové zkoušky. Školky mají povinnost poskytovat vzdělávání distančně dětem, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pokud jich většina chybí.

Distanční vzdělávání bude nově také povinné. Formu výuky na dálku návrh nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka - u dětí, které nemají počítač, musí škola umožnit, aby si žák učivo a úkoly vyzvedl ve škole či je předat telefonicky. Výuky na dálku se na jaře neúčastnilo podle odhadů asi 10 tisíc dětí.

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého je zákonná úprava potřebná, má ale svá úskalí. „Distanční výuka jako povinná součást školní docházky ani mně nevadí. Jsou zde však opravdu úskalí: například při smíšené výuce, kdy část třídy má být vyučována prezenčně a část distančně. To bude pro učitele a školy vůbec organizačně a časově velmi náročné,“ doplnila pro Novinky předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.

„Izolovat v případě výskytu onemocnění celou třídu jde jen na prvním stupni. Na druhém a na středních školách, kde se střídají v hodinách učitelé a kde jsou ve vyšších ročnících často vytvářeny skupiny podle zájmů žáků nebo jejich znalostí, jsou taková opatření prakticky nemožná,“ poznamenala nedávno předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

„Manuál ministerstva ohledně fungování škol od září je nicméně mnohem lépe zpracován než jarní. Je přehledný, rozdělený do tří částí – informační, doporučující a závazné. Doporučující část si musí každý ředitel přizpůsobit podmínkám ve své škole. Jsem ráda, že školní rok bude probíhat víceméně normálně, bez omezení počtu studentů ve třídách,“ okomentovala Schejbalová nové pokyny.