Článek
Jednašedesátiletý Marek Zakrzewski, bývalý novinář a nyní bezdomovec z Varšavy, tvrdí, že dosavadní systém péče o seniory je špatný, protože stát pomáhá buď aktivním jedincům, nebo těm, co už jsou na umření, ale opomíjí obrovské množství starších lidí, kteří si s 21. stoletím nevědí rady.
„Devět miliónů Poláků je starších šedesáti let. Za dvacet let bude v této věkové skupině 40 procent Poláků. Do roku 2050 na jednu osobu v produktivním věku připadne jeden důchodce,“ vypočítává Zakrzewski a zdůrazňuje, že je v zájmu státu, aby si senioři co nejdéle dokázali poradit sami.
Podle něj to ale nevyřeší univerzity třetího věku, které navštěvuje jen 100 tisíc z devíti miliónů seniorů v Polsku. S problémem by mohli pomoci mentoři seniorů, soudí.
Školení v samostatnosti
„Proč mentor, když senioři mívají větší životní zkušenosti? Ty ale při civilizačních změnách nemají význam. Senioři se stávají oběťmi. Nechápou podvody okolo nákupu hrnců za desetitisíce nebo kolem drahých půjček. Nedokážou si poradit s novými technologiemi. Mentor má seniory podporovat. Nejde to zvládat díky dobrovolníkům, musí to být profesionálové,“ míní bývalý novinář. Mentor by měl být stále připraven posloužit seniorům radou i pomocí.
„Mentor seniora není pečovatel či asistent, ale společník a školitel v samostatnosti. Mentoři podporují starší lidi, kteří dosud nebyli aktivní, protože se nedokázali najít v rychle se měnící realitě,“ tvrdí zpráva z Vyšší pedagogické školy Janusze Korczaka, která zahájila nábor na studium v délce dvou semestrů se 174 hodinami teorie a 30 hodinami praxe.
Zakrzewski připouští, že absolventy zprvu nejspíš čekají krušné začátky, protože obcím mohou chybět peníze, aby je zaměstnávaly. Věří však, že si lze poradit založením firmy či družstva.
„Jsem přesvědčen, že poptávka po těchto službách bude a že za pár let se najdou i peníze,“ tvrdí.
