Článek
Nápis může znamenat, že historické knihy obsahovaly po staletí nepřesnou informaci.
Až dosud byl autoritou římský spisovatel a právník Plinius mladší, z jehož dopisu se jako datum zkázy města tradičně vyvozoval 24. srpen. Objevený nápis ale má nést datum 17. října 79. Tým archeologů má za to, že Vesuv město pohřbil s největší pravděpodobností o týden později.
Plinius mladší erupci Vesuvu, při níž zemřel jeho adoptivní otec Plinius starší, datuje ve svém listu římskému senátorovi a historikovi Tacitovi. Pliniovy listy, napsané 20 let po události, ale podle stanice BBC přečkaly jen díky opisům a překladům.
Zmatky mohly v minulosti způsobit i rozdíly mezi starou a novou datací, konkrétně možné odlišnosti u někdejšího systému počítání dnů. Nápis obsahuje sdělení o datu: 16 dní před takzvanými listopadovými kalendami, což při tehdejších zvyklostech znamenalo skutečně 17. říjen.
| Datace římského kalendáře se prováděla pomocí pevně daných dat kalend, non a id, které označovaly první, 5. (7.) a 13. (15.) den měsíce a původně souvisely s fázemi Měsíce. Den se neurčoval jako v našem kalendáři pořadovým číslem dne v daném měsíci, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat. |
Různé kopie Plinia tak uvádějí jiná data zkázy města – v rozmezí od srpna do listopadu. Navzdory tomu se 24. srpen dlouhodobě ujal.
O datu se pochybovalo již v 19. století
Archeologové na nápis narazili v domě, v němž badatelé na počátku měsíce našli i místnost domácího oltáře. Celý dům procházel v době sopečné erupce rekonstrukcí. Vedle místností s freskami a dlažbou zde proto vědci našli místnosti pouze omítnuté a nevydlážděné.
„Datum spolu s žertovným nápisem mohl napsat na zeď tehdy opravované místnosti nějaký žoviální dělník,“ uvedl podle listu La Repubblica ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna.
Dodal, že o datu se pochybovalo už v 19. století kvůli nálezům granátových jablek, topenišť a větví s bobulemi, které rostou až na podzim.
Archeologický průzkum byl úspěšný.
Na zdech atria a chodby zmíněného domu se dochovala řada nápisů a kreseb, místy obscénních, vyhotovených vápnem, sádrou či uhlem. Právě mezi nimi figuruje i onen nápis.
Italský ministr kultury Alberto Bonisoli označil objev za jedinečný. „Nové výkopy ukazují mimořádné schopnosti naší země,“ citovala jej BBC.
Pompeje patří od roku 1997 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zbytky města, které se pod sopečným popelem dochovaly, patří k nejnavštěvovanějším italským turistickým atrakcím. Každý rok přilákají přes 2,5 miliónu návštěvníků.
