Článek
Původ lidí se určuje podle nálezů zkamenělin. Nejstarší, které se datují k rozdělení vývojových větví prvních lidí a opic před sedmi milióny lety, pocházejí ze střední Afriky. Nový objev ale ukazuje, že k rozdělení došlo nejen jinde než v Africe, ale také dříve. V oblasti Bulharska a Řecka se totiž předchůdci člověka nacházeli již před 7,2 milióny lety.
Náš prapředek dostal jméno Graecopithecus freybergi a přezdívku El Graeco. Našly se, respektive z tohoto druhu, jen dva fragmenty: dolní čelist v řecké obci Pyrgos Vasilissis jižně od Atén a horní stoličky v oblasti Čirpan ve středním Bulharsku.
Mohli žít na mnoha místech
„Učinili jsme objev, který mění místo a čas zrodu evoluční linie, která vede k hominidům až k dnešnímu lidstvu. Předpokládalo se, že evoluční historie lidí vychází z Afriky, konkrétně rovníkové. První kroky lidstva se ale nejspíše odehrály ve východním Středomoří,” uvedl pro agenturu AP Nikolaj Spassov z Bulharské akademie věd, jeden z vedoucích výzkumu. Hominidé je skupina spojující orangutany, gorily, šimpanze a lidi.
Spassov upozornil, že fosílie nemusí pocházet přímo z lokality nálezu, nicméně objev výrazně rozšiřuje oblasti, kde naši předchůdci mohli žít.
„Neříkáme, že je El Graeco nutně z Balkánu. Zrodil se někde v rozsáhlé oblasti východního Středomoří - mezi Balkánem, Malou Asií, Arabským poloostrovem a dokonce i Egyptem a Libyí,” doplnil.
Předek člověka vzpřímeného
Právě v době, ze které nález pochází, se klima ve východní Evropě změnilo, začaly vznikat otevřené savany. Pro hominidy to znamenalo nutnost vydat se za zdroji potravy. „Studie mění poznatky lidstva o vývoji jeho druhu. Graecopithecus není opice, jedná se o příslušníka hominidů a přímého předka člověka vzpřímeného, Homo erectus,“ vysvětlil bulharský antropolog.
Nejstarší známý hominid pobývající v Africe, Sahelanthropus tchadensis, je o 200 tisíc let mladší než El Graeco.
Tým analyzoval dva nalezené exempláře, zuby a čelisti. Za pomoci počítačové tomografie vědci vizualizovali vnitřní strukturu zubů a zjistili, že zubní kořeny jsou částečně srostlé, což je podobné modernímu člověku.
Neprostupná Sahara
Z Balkánu či Středomoří se El Graeco dostal do Afriky, kde se nadále vyvíjel, až později, když to dovolily klimatické podmínky.
Podle Madelaine Böhmeové z univerzity v německém Tübingenu, před 7,2 milióny lety v Africe ještě nikdo takový žít nemohl, protože mezi obyvatelnými částmi Afriky a Středozemním mořem ležela nepřekonatelná, tehdy až extrémně suchá a prašná Sahara.
Množství průlomových objevů
Nejstarší známý hominid pobývající v Africe, Sahelanthropus tchadensis, je o 200 tisíc let mladší než Graecopithecus freybergi. El Graeco tak existoval i dávno před známým Australopithekem. Ten žil před 4,2 až 1,3 milióny lety a prokazatelně patří k linii moderního člověka, ač přímo rod Homo se začal vyvíjet až před 2,8 milióny lety.
Moderní Homo sapiens teprve před 300 tisíci a člověk dnešního typu Homo sapiens sapiens před 45 tisíci lety. Homo sapiens skutečně ne před 200 tisíci lety, jak se všichni domnívali takřka „před pár hodinami”, ale o sto tisíc let dříve. To prokázal další nečekaný aktuální objev. [celá zpráva]
Výzkumníci budou nadále bádat, výkopy v Bulharsku pokračují i tento měsíc. „Hledáme pozůstatky vícero druhů,“ uzavřel Spassov.
Jde tedy o ještě mnohem zajímavější zjištění než to nedávné, že společně s druhem Homo sapiens na Zemi zřejmě žili ještě i primitivní předchůdci lidí. [celá zpráva]