Nový český objev rozsvítí chirurgům mozkové nádory

Výzkum se zaměřil na glioblastom, tedy nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který vyrůstá z podpůrných, takzvaných gliálních buněk a šíří se rychle všemi směry.

Velmi častá je u něj navíc recidiva. V Česku je ročně diagnostikováno kolem 350 případů glioblastomu.

Výsledky česko-americké spolupráce publikoval letos v březnu prestižní odborný časopis Journal of Neurosurgery.

„Hlavní možnost léčby tohoto nádoru představuje operace. Problém je, že s použitím současných postupů je obtížné přesně stanovit hranici mezi nádorovou a zdravou tkání. Může se proto stát, že při operaci není nádor odstraněn úplně a v mozku zůstanou zbytky nemocné tkáně,“ upozornil Petr Bušek z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze, který se na daném výzkumu v rámci NÚVR podílí.

„Náš výzkum se soustředí na látky, které umožní lépe vizualizovat mozkový nádor. Jedná se o cílené molekulární ‚sondy‘, které se specificky aktivují právě v nádorové tkáni glioblastomu. Tyto látky lze přirovnat k jasným ‚navigačním značkám‘, které chirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru,“ vysvětlil Bušek.

K aktivaci tzv. molekulárně cílené sondy nesoucí označení 6QC-ICQ dochází účinkováním konkrétních enzymů v příslušném nádorovém mikroprostředí.

Jak doplňuje vedoucí české výzkumné skupiny a ředitel NÚVR Aleksi Šedo, samotný nádor se neskládá jen z nádorových buněk.

„Je v něm navíc přítomna spousta různých molekul, kterými buňky komunikují mezi sebou. A my jsme z předchozích prací zjistili, že v mozkových nádorech jsou také enzymy, které je možno využít pro specifickou aktivaci molekul, které připravili na míru naši američtí kolegové tak, aby se ‚rozsvítily‘ jen tam, kde mají,“ popsal Šedo reakci nových molekulárních sond v podobě světelného signálu.

Zástupci NÚVR usilují i o přenos do klinické praxe. „Chystáme se diskutovat s výrobci operační techniky o vytvoření přístroje s takovými parametry, které umožní ještě lepší zobrazení nádorů s pomocí těchto našich molekulárních sond,“ poznamenal Šedo s tím, že v medicínském výzkumu je běžné, že cesta od prvotní myšlenky k pacientům trvá řadu let.

Kromě Šeda a Buška se na tuzemské části výzkumu podílelo několik dalších vědců a vědkyň z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a také lékařů z Kliniky neurochirurgie a neuroonkologie 1. LF UK a ÚVN Praha.