Článek
Výzkumníci objev ohlásili ve čtvrtečním vydání amerického vědeckého časopisu Science, o němž informovaly např. web The Japan Times nebo agentura Kjódó.
Japan research team develops plastic that breaks down in seawaterhttps://t.co/ypTTUaSJir#Japan #plastic #environment
— Kyodo News | Japan (@kyodo_english) November 21, 2024
Na obrázku je vidět nově vytvořený plast.
Materiál nazvaný „supramolekulární“ plast má podobnou pevnost v tahu a lze jej i zpracovávat jako plasty na bázi ropy, jak sdělil tým vědců z národního vědeckého výzkumného ústavu Riken a Tokijské univerzity.
Fáze rozkladu
Plasty se obecně skládají z polymerů, což jsou řetězce monomerů. Jakožto stabilní a obtížně rozložitelné kvůli silným vazbám mezi monomery se plasty při vyhazování hromadí v prostředí.
Odpadem se moc netrápili, dohnalo je to. Vodní elektrárna v Kongu se ucpala
Zmíněný nový plast je vyroben ze dvou typů monomerů: z těch, které se používají v potravinářských přísadách, a z těch, které vznikají v organických materiálech.
„Smícháním ve vodě se tyto látky rozdělí na dvě různé vrstvy, z nichž jednu lze dehydratovat, a získat tak látku šetrnou k životnímu prostředí,“ vysvětlil Takuzo Aida, ředitel Centra pro výzkum nových látek v ústavu Riken.
Slaná voda způsobí, že se materiál rychle rozpadne na původní monomery, dále se pak postupně rozkládá vlivem bakterií v oceánu nebo v půdě mořského dna.
Jak stojí ve shrnutí studie, „sklovitý supramolekulární polymer zabraňuje tvorbě mořských mikroplastů pomalým rozpouštěním ve slané vodě na metabolizovatelné sloučeniny“.
Mikroplasty jako riziko dnešní doby. Jak minimalizovat jejich usazování v organismu
Nový materiál, který je rovněž recyklovatelný a nehořlavý, by měl nalézt využití v součástkách pro precizní stroje či stavebních adhezivech. Možné bude i jeho další využití, bude-li vyroben jako vodovzdorný, uvedl výzkumný tým.
Ve světových oceánech se podle vědců hromadí nemalá část obalových a jiných plastů, které se ve volné přírodě po vyhození přirozeně nerozpadají.