Nové vysvědčení je objektivnější, říká inovátorka

V čem je nové vysvědčení jiné?

Poskytuje širší pohled na žáka, protože se zaměřuje na hodnocení kompetencí. Hodnotí se i chování, což popisuje schopnost dítěte řešit různé situace, například jak se chová k druhým, jak přistupuje k učení nebo jak nahlíží na sebe. A to je vyjádřeno slovně nebo pomocí nějaké škály.

Jak se hodnotí jednotlivé předměty?

Výchovné předměty jen slovně, ostatní slovně i podle kritérií na škále. Na předmět není nahlíženo jako na celek, ale spíš na jeho jednotlivé součásti, které vycházejí z výstupů vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu.

A každý žák si napíše i sebehodnocení, které vnímáme jako velmi významné při podpoře vlastní odpovědnosti za učení.

Co by na tom měli ocenit rodiče?

Dostanou širší informaci o učení svého dítěte. Z dotazníků vychází, že rodiče rozumějí tomu, co jejich děti už umí a co je nutné dál podporovat a rozvíjet. Mají ucelenější obrázek o jeho osobnosti. A také chápou, že se doba mění a mělo by se změnit i hodnocení.

Bude vysvědčení objektivnější?

Známky z různých škol, od různých učitelů často obsahují i vysokou míru subjektivity. Ta se rozhodně snižuje, protože každé hodnocení ať už chování, nebo předmětů bude slovní. A to musí být něčím podloženo. Učitelé jsou tedy vedeni k tomu, aby se zaměřovali na děti, aby více rozuměli tomu, co opravdu umí, a mohli na to reagovat a s žáky tyto věci rozebírat.

Neodradí učitele to, že má vysvědčení šest stran?

První strana je administrativní, kterou vyplní informační systém. Poslední strana je sebehodnocení, které napíše žák. Zbývají čtyři strany, ale ty nejsou celistvé. Na každý předmět je čtyři pět řádků. Kriteriální hodnocení na škále je velice jednoduché. Celkově to přináší spíš změnu v práci učitele v průběhu roku.

Jak na nový přístup učitelé reagovali?

Měli jsme ve výzkumu dvě skupiny učitelů. Byli tam učitelé, kteří už měli jisté zkušenosti s inovativními formami hodnocení i se sebehodnocením žáků. Ti to přijímali a věděli, že tento způsob práce chtějí. Současně přiznávají, že se v rámci projektu rozvíjeli. Někteří se s tím ztotožnili, jiní to prostě nepřijali.

Jak vnímali změnu žáci?

Velice to pomohlo například jednomu žákovi, který přešel na jednu ze škol, kde projekt probíhal. Při tomto druhu hodnocení získal větší jistotu, lépe komunikoval s dětmi, přestal se bát.

Obecněji lze říct, že pokud učitel zavede ve třídě sebehodnocení, jsou žáci zodpovědnější, motivovanější, více přemýšlejí nad tím, co už umí a co musí udělat. To pozorujeme dlouhodobě.

Kolik škol se do tříletého projektu zapojilo?

Deset. V první řadě to byla skupina škol, které vytvářely první verzi vysvědčení. A pak byla druhá skupina škol, které se o projektu začaly dozvídat v jeho průběhu a chtěly se připojit. I ty nám svými zkušenostmi pomohly.

Myslíte si, že bude o vysvědčení zájem?

Zájem se zvedá. Evidujeme asi padesát škol, které nás oslovují. Domnívám se, že zájem bude dále růst. Při zavádění změny zpravidla dvě a půl procenta zainteresovaných reaguje velmi rychle. To jsou inovátoři, kteří jsou hybnou silou.

Pokud ministerstvo schválí podobu vysvědčení jako oficiální, kolik škol by ho mohlo už letos v červnu rozdávat žákům?

To je věštění z koule. Budou to zřejmě ta dvě a půl procenta, v další fázi už by to mohlo být třináct procent, pokud vycházím z výzkumů.

Má vaše vysvědčení prostor i pro klasickou známku?

Důležité je, že je tam kriteriální hodnocení a slovní sdělení. A to dává nějaký obrázek, jak žák zvládá výuku. Můžeme doplnit i známku a bude záležet na tom, jak škola mluví s rodiči, jaký bude jejich zájem.

Existuje návod na převod vámi navrhovaného hodnocení na známku?

Oficiální pravidla nejsou, ale máme stupnici, která říká, zda žák zvládá látku užívat například i v nových situacích, umí ji aplikovat. To je ta nejvyšší úroveň.

Už dnes, když se převádí slovní hodnocení na klasifikaci, neexistují oficiální pravidla, ale vychází se ze znalostí žáků a jejich výsledků. S kriteriálním hodnocením to mohou učitelé zvládat lépe.