Hlavní obsah

Nová studie pomáhá objasnit, kdy se z dinosaurů stali teplokrevní tvorové

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, ale dosud bylo záhadou, kdy a za jakých okolností změna nastala. Jednu ze základních otázek paleontologie pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony let.

Foto: Profimedia.cz

K teplokrevným dinosaurům mohl patřit například dromaeosaurus

Článek

Jak napsala agentura AP, vědět, kdy se u dinosaurů vyvinula stabilní tělesná teplota, by vědcům mohlo pomoci odpovědět na další otázky o tom, jak žili, a to včetně toho, jak byli aktivní a společenští.

Teplokrevní tvorové – včetně dnešních moderních potomků dinosaurů ptáků, rovněž i lidí – si udržují víceméně stálou tělesnou teplotu bez ohledu na to, zda je okolní prostředí teplé či studené. Jedná se o tzv. termoregulaci, což je obecně schopnost živých organismů kontrolovat svou tělesnou teplotu.

Studenokrevní živočichové, jako jsou plazi, jsou při regulaci teploty závislí na vnějších zdrojích – kupříkladu se vyhřívají na slunci.

„Krásní, půvabní a většinou neškodní“. Jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí

Věda a školy

Vědci ve studii zveřejněné tento týden v odborném časopise Current Biology analyzovali přes 1000 fosilií, klimatické modely i dinosauří rodokmeny.

T. rex, velociraptor či stegosaurus zvládali čelit zimě

Zjistili, že dvě hlavní skupiny – masožraví dinosauři (teropodi) a býložraví ptakopánví dinosauři – migrovaly do chladnějších oblastí v období spodní jury (před cca 180 miliony lety), což naznačuje, že byly schopné čelit zimě. Do těchto skupin patří například Tyrannosaurus rex, velociraptoři, dromaeosauři nebo triceratops či stegosaurus.

„Pokud jsou tvorové schopní žít v Arktidě nebo podobných velmi chladných oblastech, musí mít nějaký způsob, jak se zahřát,“ poznamenal vedoucí autor studie Alfio Allesandro Chiarenza z britské University College London (UCL).

Zkrátka si „generovat vlastní tělesné teplo“, aby vydrželi chladné teploty v okolí.

Chiarenza také doplnil, že teplokrevní živočichové jsou obecně aktivnější, zato studenokrevní si obvykle nestaví hnízda.

Třetí skupina, mj. někteří velcí býložravci z čeledi Diplodocidae, zůstávala v teplejších oblastech. Ti prosperovali i ve vyprahlých prostředích podobných dnešním savanám a dlouhodobě zastávali „klimatický konzervatismus“, uvádějí vědci.

„Kdyby byli teplokrevní, pravděpodobně by se přehřívali,“ pokračoval Chiarenza s tím, že i vzhledem k velikosti zástupců této skupiny, z nichž někteří dosahovali hmotnosti deseti slonů afrických, by pro ně teplokrevnost nebyla udržitelná. Kromě jiného by museli spásat mnohem více vegetace.

Obří mořský plaz nalezený ve Velké Británii by mohl být tím největším, jaký kdy byl objeven

Věda a školy
Související témata:
Termoregulace

Výběr článků

Načítám