Článek
Encefalitida je nebezpečná neurologická porucha, kterou ročně v tuzemsku onemocní bezmála 700 lidí. Nové poznatky by měly vést k vývoji léků zabraňujícím dozrávání viru.
„Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) je patogen, který infikuje různé druhy klíšťat, ptáků a savců včetně lidí, u nichž může vést k dlouhodobým následkům a někdy i ke smrti pacienta,“ řekl Novinkám Pavel Plevk z výzkumného institutu. Zdůraznil, že i přes očkování veřejnosti, které je dobrovolné, se počet případů onemocnění klíšťovou encefalitidou v posledních desetiletích zvyšuje.
Výzkum vedli Pavel Plevka z výzkumného institutu Ceitec Masarykovy univerzity (na snímku) a Sarah Butcherové z univerzity v Helsinkách.
Detailně zkoumali přeměnu viru
Vědci detailně zkoumali nezralé částice viru. „Virus se nachází v buňce ve formě takzvaných nezralých částic, které se od zralých liší tvarem a také tím, že jsou neinfekční. Tyto neinfekční částice postupně procházejí buňkou a, jak jsme zjistili, když z ní vycházejí ven, mění se na infekční. Následně útočí na organismus,“ uvedl Tibor Füzik z Ceitecu Masarykovy univerzity. V praxi to tedy vypadá tak, že z infikovaného klíštěte se po „přisátí“ na člověka dostane virus do lidské buňky, kde ale ještě před propuknutím samotného onemocnění musí ještě uzrát. Právě to se děje, když částice viru konkrétní buňku opouští.
Efekt nula. Repelentní náramky před komáry neochránily, některé samičky se na něj dokonce usadily
„Postupně, jak se virus dostává z buňky ven, dochází ke štěpení některých proteinů na povrchu virové částice. Po uvolnění částice z buňky dochází k tvorbě infekčního zralého viru, který může infikovat další buňky,“ doplnil Füzik. Zajímavé je podle něj to, že se při tomto procesu výrazně mění všechny proteiny na povrchu virové částice.
Mikrograf z kryo-elektronového mikroskopu zobrazující nezralé („střapaté“) a zralé částice viru klíšťové encefalitidy
Výsledky svého bádání tým zveřejnil na začátku července v odborném časopise Science Advances, v němž podrobně popisuje rozdíly na povrchu viru v nezralé a zralé formě.
Klíšťata ve městech jsou nebezpečnější než v přírodě, zjistili vědci
Výroba nových antivirotik
Studie pomáhá pochopit molekulární interakce proteinů, které tvoří obal viru klíšťové encefalitidy, a otevírá cestu dalším výzkumům k poznání mechanismů, které řídí proces zrání celé skupiny virů nazývaných flaviviry.
V budoucnu může být toto poznání základem k vývoji nových antivirotik bránících dozrávání viru – a tím i tvorbě infekčních virových částic.
- Klíšťová encefalitida, šířená – jak její název napovídá – klíšťaty, se většinou projevuje vysokou horečkou, zvracením, světloplachostí, velkými bolestmi hlavy a ztuhlostí šíje. U nemocného může poškodit centrální nervovou soustavu. Výsledkem toho je třes, závratě, poruchy hybnosti svalů, nervová obrna, dezorientace, poruchy spánku a paměti. Akutní fáze trvá až tři týdny.
Mladý vědec z brněnského institutu získal prestižní evropský grant na výzkum leukemie
