Článek
Je ale mnohem lehčí, propouští jemné světlo a tlumí hluk. Univerzita už si kvůli materiálu podala patentovou přihlášku a vyhlíží zájemce, kteří by dokázali z nové hmoty vyrábět důmyslné aplikace, třeba designové prvky do interiéru, šperky nebo filtrační zařízení.
„Umím si představit designovou a zároveň funkční předstěnu z tohoto materiálu. Vytvarovat ji můžeme do téměř libovolné podoby, utlumí hluk z rušného okolí, jsou do ní zakomponovaná svítidla, která ji částečně prosvěcují, a navíc bychom ji mohli osázet rostlinami, které by čerpaly vodu s živinami přímo z té stěny,“ rozvádí jednu z možných aplikací nového materiálu Vlastimil Hotař, vedoucí katedry sklářských strojů a robotiky na FS TUL.
Umím si představit designovou a zároveň funkční předstěnu z tohoto materiálu
Nově vyvinutá porézní hmota se podobá už existujícímu materiálu, pěnosklu. Na rozdíl od něj má ale otevřené póry, takže je nasákavá. „Zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji. Bez potíží z ní můžeme tisknout i na 3D tiskárně,“ vysvětluje Hotař.
Výroba nové hmoty není podle něj finančně náročnější než výroba skla. Směs surovin se mísí a tvaruje při nízkých teplotách, poté se spéká (takzvaně sintruje) za teploty okolo 1200 až 1400 stupňů Celsia.
Právě při sintrování vznikají plyny, které mají vliv na to, že nová hmota je pórovitá. Póry mají velikost jednotek až desítek mikrometrů a díky tomu materiál skvěle nasává kapaliny a je lehoučký. Během výroby také získává vlastnosti, které umožňují jeho tvarování z ruky (proto skleněná plastelína). „Četné volné póry ve sklokeramické pěně je možné zaplnit kromě roztoků vody také parfémem. Otvírá se tím zcela nová oblast ,voňavé bižuterie‘. Intenzivní vůně se z ní šíří ještě dlouhé týdny po napuštění. Póry lze zaplnit také nanočásticemi a výsledek použít jako filtr do tepelně a chemicky odolných filtračních zařízení,“ líčí Marie Stará, členka libereckého vývojového týmu.
Úspěch českých botaniků. Podíleli se na tvorbě nové celosvětové mapy biodiverzity rostlin
Liberecká univerzita představí novou hmotu veřejně poprvé tento týden, a to na sklářském veletrhu v Düsseldorfu. „Naším cílem je najít strategické partnery pro je jí konkrétní aplikace. Chceme se zaměřit minimálně na evropský trh. Věřím, že skleněná plastelína bude respektovanou inovací ve sklářském oboru a její aplikace budou známé po celém světě,“ dodal docent Vlastimil Hotař.