Článek
Objevu pomohla náhoda. Prvotní záměr vyrobit slitinu NiTi (tzv. nitinol) ve vakuu pro testování mechanických vlastností nevyšel. Váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky z křemenného skla po zahřátí na určitou teplotu způsobil explozivní reakci, která roznesla slitinu po stěnách evakuované trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.
„Chvíli jsme na sebe s kolegou vrhali překvapené pohledy, ale po dalších analýzách nám bylo jasné, že máme v ruce něco, co se doposud vyrábělo extrémně složitě,“ řekl Pavel Novák z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství.
Zrodila se slitina k výrobě stentů
„Pokračovali jsme v dalších experimentech za upravených podmínek i poměru prášků, až jsme dostali slitinu ve tvaru trubky, která může sloužit k velmi jednoduché výrobě lékařských stentů prostřednictvím laserového opracování,“ doplnil Novák.
Stent je zdravotnický prostředek trubicového tvaru umístěný v těle tak, aby udržel průchodnost zúžené či uzavřené trubicové struktury. Využívá se například ve věnčitých tepnách nebo v močových trubicích. V posledním zmíněném případě po zavedení duté trubičky do močovodu odtéká moč z ledviny do měchýře.
Zkrácení času výroby na třetinu
Dosavadní výroba stentů nebyla jednoduchá. „Odlije se ingot (kovový hutní polotovar určený na další zpracování) slitiny v ochranné atmosféře, z něj se tvářením vyrobí drátek, a ten se v podstatě ručně splétá do podoby stentu. Což je dohromady práce zhruba na 10 hodin,“ vysvětlil Novák.
Nová technologie, kterou s kolegou Pavlem Salvetrem vyvinuli, sníží čas výroby na třetinu. To bude znamenat výraznou finanční úsporu, proto se dá očekávat zájem průmyslové sféry.
Kromě stentů lze technologii využít také při výrobě různých tepelných spínačů či jističů, rovněž v robotice.