Hlavní obsah

Nobelovu cenu za lékařství dostali Američané za objev receptorů teploty a hmatu

Stockholm
Aktualizováno

Letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkému fyziologovi Davidu Juliusovi a libanonsko-americkému molekulárnímu biologovi Ardemu Patapoutianovi za „objevy receptorů pro teplotu a hmat”. Jména laureátů oznámil v pondělí stockholmský Karolínský institut.

Foto: Profimedia.cz

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Článek

Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo.

Pětašedesátiletý newyorský rodák Julius konkrétně využil rostlinný alkaloid kapsaicin, štiplavou sloučeninu z chilli papriček vyvolávající pocit pálení, k identifikaci senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na teplo.

O 12 let mladší Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, která reagují na mechanické podněty v kůži a vnitřních orgánech.

Foto: Peter Barreras, ČTK/AP

Vědec David Julius na archivním snímku

Objevy tepelných a hmatových receptorů od letošních laureátů tak vysvětlují, jak mohou horko, chlad a mechanické síly (hmat) podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.

Identifikované iontové kanály jsou využívány k vývoji léčby mnoha nemocí, a to včetně chronických bolestí, píše Karolínský institut. Objevy zmíněných receptorů by tak mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.

„To skutečně prolamuje jedno z tajemství přírody,” prohlásil tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. „Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev,” dodal.

Australští výzkumníci vyvinuli hydrogel pro boj s Parkinsonovou chorobou

Věda a školy

Perlmann podotkl, že dovolat se oběma oceněným před oficiálním vyhlášením laureátů nebylo jednoduché a povedlo se to teprve s pomocí jejich příbuzných. Když je pak zastihl, byli prý značně překvapení a reagovali radostně.

Covid nezohledněn

Spekulovalo se přitom, zda se na výběru cen odrazí pandemie covidu-19, s níž se svět potýká už skoro dva roky. Podle některých dřívějších zdrojů Nobelovu cenu za medicínu mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu tzv. mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu.

Loni získali Nobelovu cenu za lékařství Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C.

Nobelovu cenu za lékařství získali vědci za objev viru hepatitidy C

Evropa

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října.

Foto: Jacquelyn Martin, ČTK/AP

Ilustrační snímek

Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.

Výběr článků

Načítám