Nobelovu cenu za fyziku obdrželi vědci za fyzikální modely zemského klimatu

Podle stockholmského Karolínského institutu získala trojice laureátů dané ocenění za „průkopnické příspěvky k našemu chápání složitých fyzikálních systémů”.

Polovina ocenění připadne meteorologům Manabemu a Hasselmannovi, druhá polovina ceny pak fyzikovi Parisimu.

První dva vědci byli konkrétně vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že tím vlastně spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z odborníků prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.

Dnes 90letý Manabe, narozený v Japonsku, ve svých pracích demonstroval, jak zvýšené hladiny oxidu uhličitého v atmosféře vedou k růstu teplot na povrchu Země. Jeho bádání položilo základ pro vývoj současných klimatických modelů.

Hasselmann vytvořil model, který spojuje počasí a klima. Jeho metody byly použity k prokázání, že zvýšená teplota v atmosféře je způsobena lidmi vyprodukovanými emisemi CO2.

Parisi podle Královské švédské akademie věd objevil skryté vzory v neuspořádaných složitých materiálech. Jeho objevy patří mezi nejdůležitější příspěvky k teorii tzv. komplexních systémů, k nimž zemské klima patří.

„Je jasné, že kvůli budoucí generaci musíme jednat okamžitě a velmi rychle,“ vyjádřil se Parisi na ranní tiskové konferenci i k aktuální klimatické situaci.

„Trojice byla oceněna za průlomové příspěvky k pochopení složitých fyzikálních systémů, pro něž je charakteristická nahodilost a chaos. Letošní cena vyzdvihuje nové metody jejich popisu a předpovídání jejich dlouhodobého chování,” shrnula švédská akademie v prohlášení.

V pondělí dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí vědci David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Podle specializovaného serveru Insidescience.org měla naději na cenu za fyziku trojice vědců z Francie, USA a Rakouska, kteří vedou výzkum v oblasti kvantových informací a komunikace.

Mezi favority podle serveru byli i vědci z londýnské univerzity Imperial College a americké Dukeovy univerzity, kteří pracují na výzkumu nových druhů tzv. metamateriálů, jež mají vlastnosti, které se v přírodě nevyskytují.

Trojice mezinárodních vědců Carlos Frenk, Julio Navarro a Simon White pak prý mohla uspět díky výzkumu vzniku a rozvoje galaxií. Jedinou ženou mezi favority byla dánská badatelka Lene Hauová, která na Harvardově univerzitě v USA vede výzkum o zpomalování a zastavení světla.

Avšak podle agentury AFP měl šanci na získání ceny právě také italský vědec Giorgio Parisi, který se zabývá teoretickou fyzikou. A tento tip vyšel.

Nobelovu cenu za fyziku Královská švédská akademie věd uděluje od roku 1901. V posledních desetiletích cenu často dostávají skupiny dvou a více vědců. Mezi laureáty jsou dosud jen čtyři ženy. Mezi nimi byla i francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.

V loňském roce dostali ocenění britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum, který přispěl k pochopení černých děr.

Vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat až do pondělí 11. října. Ve středu se svět dozví letošního držitele ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. V pondělí pak budou vyhlášeny ceny za ekonomii.