Nobelovu cenu za fyziku dostali dva vědci za práci s umělými neuronovými sítěmi

Hopfield je americký vědec, který se nejvíce proslavil vynálezem autoasociativní neuronové sítě v roce 1982. Ta je tak dnes známá spíše jako Hopfieldova síť.

Hinton je britsko-kanadský počítačový vědec a kognitivní psycholog, známý rovněž díky své práci na umělých neuronových sítích, která mu vynesla přezdívku „Kmotr AI“.

„Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí. Letošní laureáti pracovali s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století,“ poznamenala akademie na adresu 91letého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a 76letého Hintona, jenž se narodil v Británii a pracuje na univerzitě v kanadském Torontu.

Členka Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová při slavnostním vyhlášení připomněla, že umělé neuronové sítě se vedle využití ve vědě, kde slouží například k vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi, staly také součástí našeho každodenního života, třeba při rozpoznávání obličeje a překladu jazyka.

„Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit, nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot,“ vysvětlila švédská akademie věd.

„Jsem ohromen. Netušil jsem, že se to stane,“ reagoval nyní Hinton, když se po telefonu dozvěděl, že získal Nobelovu cenu. Za připomenutí stojí, že tento vědec v minulosti opakovaně varoval před možnými nebezpečími technologie, kterou pomáhal vyvinout. Konkrétně před tím, že by se „tyto věci vymkly z rukou“.

Hopfield a Hinton se o zmíněnou odměnu ve výši 11 milionů švédských korun podělí.

V loňském roce získali toto ocenění za fyziku francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.

Podle Královské švédské akademie věd by práce loni vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

Tento týden v pondělí byla vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.

Tzv. nobelovský týden bude v následujících dnech pokračovat oznámením ceny za chemii a také za literaturu. Ocenění za mír bude vyhlášeno v pátek, jako poslední pak příští týden v pondělí Nobelova cena za ekonomii.

Osobně budou ceny předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který věnoval svůj majetek do fondu, z něhož se ceny udělují.