Nobelovu cenu za chemii získaly dvě vědkyně za „molekulární nůžky”

Odborníci letos jako možné favority na získání ceny uváděli právě autorky revolučního objevu tzv. molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, často se tipovalo i vítězství chemiků z oblasti sekvencování a syntézy DNA či nanokrystalů. Pravdu měli ti první.

Charpentierová s Doudnaovou byly totiž oceněny za „vývoj metody pro úpravu genomu”, konkrétně za rozvinutí příslušné metody úpravy genetické informace. Obě jsou známé jako představitelky tzv. CRISPR revoluce, jejich práce byla základním kamenem CRISPR editace genomu.

Pomocí „molekulárních nůžek” CRISPR-Cas9, na jejichž vývoji se podílely, mohou vědci s vysokou přesností změnit DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob, uvedl stockholmský Karolinský institut.

Doudnaová navíc například již roku 2012 společně s kolegy objevila způsob, jak redukovat čas a práci nutnou k editaci genomu DNA.

Loni získali Nobelovu cenu za chemii Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za svůj podíl na vývoji lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Loni 97letý Goodenough se stal nejstarším laureátem Nobelovy ceny v historii.

Jen jediný člověk, britský biochemik Frederick Sanger, dostal tuto cenu za chemii dvakrát, a to v letech 1958 a 1980. Mezi držiteli je také český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, který ji obdržel v roce 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody.

Udělování Nobelových cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, jako první se o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku.

Po oznámení laureátů za chemii poté následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii. S cenou se pojí odměna ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 miliony Kč), což je o milion švédských korun více než dosud.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev viru způsobujícího hepatitidu C.

Za fyziku byli letos oceněni tito vědci: britský matematický fyzik Roger Penrose, ke kterému putuje „polovina ceny” za výzkum černých děr v rámci rozvinutí Einsteinovy obecné teorie relativity, a německý astrofyzik Reinhard Genzel spolu s americkou astronomkou Andreou M. Ghezovou.

Genzel s Ghezovou věnovali desítky let výzkumu vedoucímu k poskytnutí přesvědčivých důkazů o supermasivní černé díře v centru naší Galaxie - oblast zvanou Sagittarius A* ve středu Mléčné dráhy prozkoumali za použití největších světových teleskopů a výsledky svých pozorování přesvědčivě doložili existenci černé díry s hmotností čtyřmilionkrát větší, než je hmotnost Slunce.

„Plně souhlasím s tím, že si i Penrose Nobelovu cenu zaslouží, ale velký podíl na tom, co od 60. let dělal, měl i Stephen Hawking. Myslím, že část té ceny by měla patřit i jemu. Ale to už nejde,“ okomentoval to astrofyzik Michal Bursa z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Britský teoretický fyzik Hawking, který zemřel v roce 2018, Nobelovu cenu nikdy nedostal - a posmrtně ji není možné získat.