Nobelovu cenu za chemii získali Francouz a Japonec

Zmínění dva odborníci z Japonska a Francie byli oceněni za „objev nelineárních efektů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze“. Jejich výzkum ukázal, jak lze při chemických reakcích zvýhodnit vznik jedné ze dvou zrcadlových forem molekuly a jak může vzniklý produkt následně podporovat tvorbu dalších molekul stejného typu.

Objev tak přispěl k vysvětlení vzniku homochirality, tedy stavu, kdy se skupina molekul vyskytuje pouze v jedné prostorové orientaci. Funguje u živých organismů, kde například aminokyseliny jsou levotočivé a cukry pravotočivé. Jde o jednu z největších záhad chemie.

Pětadevadesátiletý Kagan je třetím nejstarším laureátem Nobelovy ceny v historii (napříč všemi kategoriemi). V 80. letech minulého století přišel na nový způsob manipulace s chemickými reakcemi. Objevil nelineární efekty, které změnily pohled chemie na molekulární reakce. Při těchto efektech nečistý katalyzátor vytváří velmi čistý produkt.

Šestasedmdesátiletý Soai v 90. letech popsal fenomén asymetrické autokatalýzy, při níž vznikající produkt funguje jako vlastní katalyzátor a sám sebe exponenciálně množí. Povedlo se mu u molekul docílit zmíněné homochirality.

„Je to ten nejvíce vzrušující den mého života. Jsem velmi rád, že můžu cenu sdílet s profesorem Henrim Kaganem,“ řekl v telefonátu přenášeném do sídla akademie Soai. Dodal, že o ocenění se dozvěděl během nákupu.

Využít práci oceněných chemiků se snaží například vědci vyvíjející léky. „Mnoho aktivních molekul ve farmaceutických produktech je také chirálních (asymetricky orientovaných oběma směry), přičemž jejich orientace jedním směrem může mít kýžený léčivý účinek a orientace druhým směrem může být bez účinku nebo v horším případě škodit,“ vysvětlil předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke.

Jeho kolega z výboru Peter Somfai soudí, že dílo laureátů poprvé v laboratorních podmínkách přiblížilo lidstvu poznání toho, jak probíhal vznik života na Zemi.

„Je to možná ta nejzákladnější otázka života, protože něco takového se muselo stát před čtyřmi miliardami let, kdy vznikl život, a my jsme to nyní poprvé napodobili v laboratoři,“ řekl Somfai po udělení ceny.

Loni se laureáty Nobelovy ceny za chemii stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí, tedy potenciálního „materiálu 21. století“.

Laureáti Nobelových cen vedle prestiže, která je s oceněním spojena, získají diplom, medaili a v každé kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč). Po aktuální ceně za chemii budou v následujících dnech předána ocenění za literaturu, mír a ekonomii.

Tento týden v pondělí švédský Karolinský institut ohlásil letošní laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Jsou jimi americký neurovědec Karl Deisseroth a němečtí biofyzici Peter Hegemann a Georg Nagel. Ocenění dostali za výzkum fungování nervových buněk v mozku.

V úterý obdržel Nobelovu cenu za fyziku americký fyzik belgického původu Francis Halzen. Oceněn byl za zásadní příspěvky k vybudování observatoře IceCube a za objev vysokoenergetických neutrin astrofyzikálního původu. K pozorování těchto velmi vzácných a téměř nehmotných elementárních částic vytvořil zmíněnou observatoř v Antarktidě, díky níž jsou jejich interakce sledovatelné.