Článek
Švédský Karolinský institut ve středu 9. října zveřejnil tři nová jména. Mezi vědci, jejichž jména se před vyhlášením ceny letos objevovala, byl právě i americký vynálezce Goodenough, fyzik pevných látek narozený v Německu, který vyvinul lithiové baterie. A skutečně se ocenění nakonec dočkal.
Laureáti položili základy pro bezdrátovou společnost
„Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude – od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily," uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd.
„Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva,” dodala.
2019 Chemistry Laureate John Goodenough doubled the lithium battery’s potential, creating the right conditions for a vastly more powerful and useful battery.#NobelPrize pic.twitter.com/ygivR7hySG
— The Nobel Prize (@NobelPrize) 9. října 2019
Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech.
Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější.
Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, stojí na oficiálních stránkách Nobelových cen.
Astronauti instalovali vně ISS nové baterie

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se tyto baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.
„Hlavním hnacím motorem pro mne byla jednoduše zvědavost,“ okomentoval svoji práci Jošino.
“Curiosity was the main driving force for me.”
— The Nobel Prize (@NobelPrize) 9. října 2019
- newly awarded Chemistry Laureate Akira Yoshino speaking at today’s press conference announcing his #NobelPrize. Congratulations! pic.twitter.com/VLlVC4VAmL
Loni tuto cenu za chemii dostali Američané Frances Arnoldová a George Pearson Smith a Brit Gregory Winter za výzkum bílkovin.
Mezi držiteli i Heyrovský
V letech 1901–2018 byla Nobelova cena za chemii udělena 110krát 180 vědcům, přičemž jediný z nich, britský biochemik Frederick Sanger, ji dostal dvakrát, a to v roce 1958 a 1980. Mezi držiteli této ceny je také český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, který ji obdržel v roce 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody.
Ocenění dotované devíti miliony švédských korun (více než 21,4 milionu Kč) bude tento týden oznámeno také za literaturu a mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Nobelovu cenu za lékařství mají dva Američané a Brit. Zjistili, jak buňky vnímají hladinu kyslíku

V pondělí 7. října se již veřejnost dozvěděla jména nových držitelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství: Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe ji dostali za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu.
Nobelova cena za fyziku putuje k astrofyzikům za zkoumání evoluce vesmíru

V úterý 8. října byli oznámeni laureáti Nobelovy ceny za fyziku Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.
Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Slavnostní akt se jako každý rok odehraje ve Stockholmu; výjimkou je cena za mír, která je tradičně předávána v Oslu.

Busta Alfreda Nobela ve stockholmském Karolinském institutu. Ilustrační foto