Hlavní obsah

Nobelovu cenu za chemii má vývoj lithium-iontových baterií. Nejstaršímu laureátovi v historii je 97 let

Stockholm
Aktualizováno

Vyhlašování Nobelových cen pokračovalo ve středu ve Stockholmu oznámením držitelů letošního ocenění za chemii. Prestižní cenu dostali tři chemici za svůj podíl na vývoji lithium-iontových baterií, které se využívají k napájení přenosných elektronických zařízení. Jde o Brita M. Stanleyho Whittinghama, Japonce Akiru Jošina a 97letého amerického odborníka Johna Bannistera Goodenougha, který se stal nejstarším laureátem Nobelovy ceny v historii.

Foto: Naina Helen Jama, ČTK/AP

Nobelova cena za chemii 2019 byla udělena za vývoj lithium-iontových baterií.

Článek

Švédský Karolinský institut ve středu 9. října zveřejnil tři nová jména. Mezi vědci, jejichž jména se před vyhlášením ceny letos objevovala, byl právě i americký vynálezce Goodenough, fyzik pevných látek narozený v Německu, který vyvinul lithiové baterie. A skutečně se ocenění nakonec dočkal.

Laureáti položili základy pro bezdrátovou společnost

„Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude – od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily," uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd.

„Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva,” dodala.

Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech.

Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější.

Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, stojí na oficiálních stránkách Nobelových cen.

Astronauti instalovali vně ISS nové baterie

Věda a školy

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se tyto baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.

„Hlavním hnacím motorem pro mne byla jednoduše zvědavost,“ okomentoval svoji práci Jošino.

Mezi držiteli i Heyrovský

V letech 1901–2018 byla Nobelova cena za chemii udělena 110krát 180 vědcům, přičemž jediný z nich, britský biochemik Frederick Sanger, ji dostal dvakrát, a to v roce 1958 a 1980. Mezi držiteli této ceny je také český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, který ji obdržel v roce 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody.

Ocenění dotované devíti miliony švédských korun (více než 21,4 milionu Kč) bude tento týden oznámeno také za literaturu a mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Nobelovu cenu za lékařství mají dva Američané a Brit. Zjistili, jak buňky vnímají hladinu kyslíku

Věda a školy

V pondělí 7. října se již veřejnost dozvěděla jména nových držitelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství: Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe ji dostali za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu.

Nobelova cena za fyziku putuje k astrofyzikům za zkoumání evoluce vesmíru

Věda a školy

V úterý 8. října byli oznámeni laureáti Nobelovy ceny za fyziku Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.

Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Slavnostní akt se jako každý rok odehraje ve Stockholmu; výjimkou je cena za mír, která je tradičně předávána v Oslu.

Foto: Henrik Montgomery, ČTK/AP

Busta Alfreda Nobela ve stockholmském Karolinském institutu. Ilustrační foto

Související články

Výběr článků

Načítám