Nobelovu cenu za chemii má trojice vědců za výzkum proteinů

Švédská akademie věd se podle svého vyjádření rozhodla udělit Nobelovu cenu za chemii dílem pro Bakera „za výpočetní proteinový design“ a dílem pro Hassabise a Jumpera „za predikci proteinové struktury“. Podle agentur patřili mezi favority.

Bakerovi se podle Nobelova výboru podařil „téměř nemožný umělecký kousek“, když sestavil zcela nové druhy proteinů. Baker v roce 2003 navrhl nový protein a jeho výzkumná skupina od té doby vyráběla jednu nápaditou proteinovou kreaci za druhou, včetně proteinů, které mohou najít využití ve farmacii, při výrobě vakcín, nanomateriálů a nepatrných senzorů, zdůvodnil své rozhodnutí Nobelův výbor.

Hassabis a Jumper zase s pomocí umělé inteligence vyvinuli model, díky němuž se dá předpovídat struktura prakticky všech 200 milionů proteinů, které vědci identifikovali, zmínil Nobelův výbor. „Tyto objevy skýtají obrovský potenciál,“ uvedli švédští akademici.

Předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke dále rozvedl, že vědci dlouho snili o predikci trojrozměrných struktur proteinů. „Před čtyřmi lety, v roce 2020, Demis Hassabis a John Jumper dokázali rozlousknout kód s dovedným využitím umělé inteligence. Učinili možným předvídat komplexní strukturu v zásadě jakéhokoli známého proteinu v přírodě,“ řekl Linke podle agentury AP.

„Dalším snem vědců bylo zkonstruovat nové proteiny, aby zjistili, jak využívat mnohoúčelový nástroj přírody podle našich vlastních záměrů. To je problém, který vyřešil David Baker,“ vysvětlil Linke. „Vyvinul počítačové nástroje, které nyní vědcům umožňují navrhnout spektakulární nové proteiny zcela nových tvarů a funkcí, což otvírá nekonečné možnosti s největším přínosem pro lidstvo,“ vyzdvihl Linke Bakerovy zásluhy.

Baker působí na Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu, zatímco Hassabis a Jumper pracují v Londýně ve firmě Google DeepMind, která se zabývá výzkumem umělé inteligence.

Loni Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska - Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov - za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Švédové tehdy jejich jména zveřejnili předčasně, tj. omylem o pár hodin dříve, posléze je potvrdili.

Tento týden v pondělí byla vyhlášena letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.

V úterý Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.

Nobelovy ceny se letos pojí s dotací 11 milionů švédských korun (zhruba 24,5 milionu Kč). Pokud cena v jedné kategorii připadne dvěma nebo třem osobnostem, rozdělí si ocenění sumu mezi sebou.

V aktuálním případě ocenění za chemii polovina připadne Davidu Bakerovi a polovina zbylým dvěma.

Tzv. nobelovský týden bude ve čtvrtek pokračovat oznámením ceny za literaturu. Ocenění za mír bude vyhlášeno v pátek, jako poslední pak příští týden v pondělí Nobelova cena za ekonomii.

Osobně budou ceny předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který věnoval svůj majetek do fondu, z něhož se ceny udělují.