Článek
Švédská akademie ocenila Bertozziovou, Sharplesse a Meldala za „vývoj metod pro cílenou konstrukci molekul“.
Jejich poznatky by měly být využitelné kupříkladu při vývoji léků, mapování DNA či výrobě materiálů, uvedla agentura DPA. O cenu se trojice vědců podělí rovným dílem.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 5, 2022
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2022 #NobelPrize in Chemistry to Carolyn R. Bertozzi, Morten Meldal and K. Barry Sharpless “for the development of click chemistry and bioorthogonal chemistry.” pic.twitter.com/5tu6aOedy4
Sharpless se přitom - jako pátý člověk v historii - může radovat už podruhé.
V roce 2001 rovněž tento americký chemik obdržel Nobelovu cenu za chemii, a to za objev oxidačních reakcí vytvářejících asymetrické chirální sloučeniny.
Barry Sharpless has just become the fifth individual to be awarded two Nobel Prizes.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 5, 2022
He follows in the footsteps of double #NobelPrize laureates John Bardeen, Marie Skłodowska Curie, Linus Pauling and Frederick Sanger.
Sharpless was awarded the chemistry prize in 2001 and 2022 pic.twitter.com/iQg0FL79zg
Loni dostali Nobelovu cenu za chemii německý chemik Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan, a to za vývoj „nového a důmyslného nástroje stavění molekul“, tzv. asymetrické organokatalýzy.
Použití organokatalýzy zahrnuje výzkum nových léčiv a pomohlo také učinit chemii „zelenější“, uvedl loni stockholmský Karolínský institut a doplnil, že vývoj probíhal poměrně rychle.
Nobelovu cenu za chemii získali vědci z Německa a USA za vývoj nového způsobu tvorby molekul
List ve své práci uvažoval, zda je k získání katalyzátoru opravdu zapotřebí celý enzym. Testoval, zda aminokyselina zvaná prolin může katalyzovat chemickou reakci. A fungovalo to prý skvěle.
MacMillan pracoval s kovovými katalyzátory, které byly snadno ničeny vlhkostí. Zajímalo ho, zda by dokázal vyvinout odolnější typ katalyzátoru pomocí jednoduchých organických molekul. Jedna z nich se osvědčila při asymetrické katalýze.
Před 63 lety oceněn Jaroslav Heyrovský
Mezi slavné držitele Nobelovy ceny za chemii patří např. francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.
When Marie Skłodowska Curie was awarded the 1911 Nobel Prize in Chemistry she became the first person ever to receive two Nobel Prizes.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 5, 2022
Who will join Marie Skłodowska Curie as a chemistry laureate? Find out when the 2022 Nobel Prize in Chemistry is announced today.#NobelPrize pic.twitter.com/1yYta9sM0b
Ta byla - jako první osoba - vyznamenána Nobelovou cenou hned dvakrát: poprvé v roce 1903 za fyziku za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curiem a objevitelem radioaktivity Henrim Becquerelem, podruhé jí byla udělena v roce 1911 cena právě za chemii, a to za izolaci čistého radia.
Před 100 lety vynalezl Jaroslav Heyrovský polarografii. Cesta k Nobelově ceně začala
V roce 1959 dostal cenu Jaroslav Heyrovský a stal se tak prvním českým nositelem Nobelovy ceny. Ocenění získal právě v oboru chemie, konkrétně za objev polarografie.
Cena za lékařství zůstává ve Švédsku
Když se vrátíme k letošnímu roku, tak v úterý byli oznámeni laureáti Nobelovy ceny za fyziku. Jsou jimi francouzský fyzik Alain Aspect a jeho kolegové, Američan John F. Clauser a Rakušan Anton Zeilinger.
Trojice byla oceněna za „experimenty s provázanými fotony, stanovení porušení Bellových nerovností a za průkopnické práce na kvantových informačních vědách“. Jejich výzkum má uplatnění např. v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.
Laureáty Nobelovy ceny za fyziku jsou Francouz, Američan a Rakušan
Experti: Nositelé Nobelovy ceny za fyziku zásadně posunuli kvantovou optiku, ocenění je zasloužené
Letošní udělování Nobelových cen bylo zahájeno v pondělí. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii a lékařství, obdržel ji švédský biolog Svante Pääbo, který patří k průkopníkům oboru paleogenetiky. Zabývá se evoluční genetikou. Se svým týmem porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců.
Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení. Zjistil, že kdysi došlo k přenosu genů z těchto nyní vyhynulých hominidů na druh Homo sapiens. To má fyziologický význam - např. to ovlivňuje, jak náš imunitní systém reaguje na infekce.
Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský evoluční genetik Svante Pääbo
Vědci k Nobelově ceně za medicínu: Díky objevu vidíme lépe do historie
V následujících dnech budou postupně oznámena jména držitelů cen za literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.
Vedle medaile a diplomu na nositele Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí 10 milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince - v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.