Článek
„Je mi ctí, že Mendelova univerzita (MENDELU), která nese ve svém názvu jméno zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela a rozvíjí jeho odkaz, uděluje tento titul (čestný vědecký titul doctor honoris causa - pozn. red.) světově uznávané francouzské výzkumnici v oblasti genetiky, mikrobiologie a biochemie, paní profesorce Emmanuelle Charpentierové,“ poznamenal rektor MENDELU Jan Mareš.
Molekulární nůžky CRISPR-Cas9 umožňují s vysokou přesností editovat DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů, což otevírá nové možnosti v léčbě dědičných chorob, nádorových onemocnění, výzkumu rostlin a kulturních plodin, vývoji antivirových terapií, ale i v základním výzkumu, jak připomněl prorektor Mendelovy univerzity Martin Klimánek.
Emmanuelle Charpentierová dostala v Brně čestný doktorát.
Charpentierová zmínila, že objev molekulárních nůžek začal výzkumem něčeho, co se původně mohlo jevit jako „obskurní soubor repetic v bakteriálních genomech“. Výzkum vedl nejprve k objevu imunitního systému u prokaryotických organismů, tedy bakterií a archeí, a následně k rozluštění mnoha molekulárních mechanismů řízených ribonukleovou kyselinou.
Vědci zkoušejí zlikvidovat rakovinu pomocí nůžek DNA. Má to nahradit chemoterapii
Mechanismus CRISPR-Cas9 poté našel využití jako efektivní technologie genových nůžek.
„Tato technologie se nadále vyvíjí, přináší mnoho nových objevů v základním biologickém výzkumu a další rozsáhlé lékařské a biotechnologické aplikace nás ještě čekají,“ řekla Charpentierová.
Poukázala na mnoho nových příležitostí pro mladé vědce. Bude to vzrušující doba, věří vědkyně.
Objevy se nedají naplánovat
Její někdejší kolegyně Manuela Baccariniová z Vídeňské univerzity zdůraznila zvídavost, důkladnost a vytrvalost Charpentierové. Doplnila, že objevy se nedají naplánovat, přicházejí často na nečekaných místech.
„Profesorka Charpentierová je mimořádně erudovaná vědkyně, která dokázala rozpoznat potenciál svého objevu mnohem dříve než my ostatní,“ uvedla Baccariniová.
Laureáti Nobelovy ceny za chemii pozměnili způsob přemýšlení v oboru, shodují se vědci
Nobelovu cenu za chemii, a to za vynález způsobu editace genomu pomocí tzv. genetických nůžek CRISPR-Cas9, získala Charpentierová v roce 2020 společně s Američankou Jennifer Doudnaovou.
Technologie podle zdůvodnění Královské švédské akademie věd přispívá např. k novým metodám léčby rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob.
Čtyřiapadesátiletá Charpentierová se narodila v Juvisy-sur-Orge ve Francii, vystudovala v Paříži, prošla Pasteurovým institutem, později působila ve Spojených státech, Rakousku a ve Švédsku. Nyní se vědě a výzkumu věnuje v Německu - v berlínském ústavu, který se zaměřuje na výzkum patogenů.
Francouzská vědkyně Emmanuelle Charpentierová v Brně.
Charpentierová není jediným nobelistou mezi čestnými doktory MENDELU. V roce 2020 doktorát převzal britský genetik Paul Nurse, který Nobelovu cenu dostal za výzkum klíčových regulátorů buněčného cyklu.
V roce 2017 univerzita ocenila izraelskou vědkyni Adu Jonathovou, která pomohla rozkrýt strukturu a funkci ribozomů.
| Autorky revolučního objevu tzv. molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, laureátky Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová, jsou známé jako představitelky tzv. CRISPR revoluce. Jejich práce byla základním kamenem CRISPR editace genomu. Pomocí „molekulárních nůžek“, na jejichž vývoji se podílely, mohou vědci s vysokou přesností změnit DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů. Technologie přispívá k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob. |
Nobelovu cenu za chemii získaly dvě vědkyně za „molekulární nůžky”
Může se vám hodit na Firmy.cz: Mendelova univerzita v Brně
