Článek
Zahájení působení jevu El Niño v Tichém oceánu úřad NOAA oficiálně ohlásil ve čtvrtek 8. června.
El Niño conditions are here, according to the latest ENSO Outlook from @NWSCPC. El Niño is expected to continue into the winter, with the odds of at least a moderate event are about 84%.https://t.co/X80WoUuAi7 pic.twitter.com/FedIzrLFpv
— NOAA Climate.gov (@NOAAClimate) June 8, 2023
El Niño + emise
V květnu navíc Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niño a oteplování klimatu způsobeného emisemi skleníkových plynů.
NOAA upozornil, že jev by mohl do zimy na přelomu tohoto a příštího roku postupně zesílit.
Globální teploty dosáhnou v příštích pěti letech rekordů
Jeho první příznaky už nyní ohrožují producenty potravin v Asii, zatímco američtí pěstitelé očekávají vydatnější letní deště, které by mohly zmírnit dopady sucha.
Návrat El Niña v tomto roce pravděpodobně povede k extrémnímu počasí, od tropických cyklonů v Pacifiku po lijáky v Jižní Americe a sucho v Austrálii.
El Niño nastupuje po třech letech klimatického jevu La Niña, který často globální teploty mírně snižuje. Vzniká z neobvykle teplé vody ve východním Pacifiku, poblíž pobřeží Jižní Ameriky a často ho doprovází zpomalení nebo obrácení východních větrů.
Dopady jevu v Česku?
Může mít nástup jevu El Niño vliv i na tuzemské počasí? „Česko je od Pacifiku přece jen dost vzdálené a jednoznačný vliv na počasí v ČR prokázán není,“ řekla Novinkám už dříve meteoroložka Dagmar Honsová.
Letos zřejmě nastoupí El Niño. Mohl by přinést rekordní vedra
„V tuzemsku jsou v posledních letech překonávány maximální teplotní rekordy velmi často, pro mnohé to zřejmě nebude takovou novinkou, že teplotní rekordy budou padat jako figurky z lega,“ doplnila nyní s malou nadsázkou.
Připomněla, že poslední léto bez tropů na našem území sahá až do roku 1940.
„Přísnější“ Australané
Většina expertů uznává jako oficiální začátek jevu El Niño oznámení dvou meteorologických úřadů, amerického NOAA a australského BOM (Bureau of Meteorology). Oba úřady používají pro vyhlášení El Niña různé metody, přičemž australská definice je podle agentury Reuters „lehce přísnější“.
- NOAA „vyhlásí“ El Niño, když byly teploty oceánů ve východním a středním rovníkovém Pacifiku o 0,5 stupně Celsia vyšší než v předchozím měsíci - což bylo nyní splněno - a očekává se jejich dlouhodobé setrvání či růst. Australané „vyžadují“ minimální nárůst o 0,8 °C.
- V úterý 6. června přišli v Austrálii s prohlášením, podle kterého existuje 70procentní pravděpodobnost, že se El Niño letos rozvine.
- Podle NOAA naopak navíc existuje 56procentní šance, že až již běžící El Niño dosáhne vrcholu síly - obvykle během zimy na severní polokouli - bude to opravdu silná událost, což znamená, že povrchové teploty moře ve východním Pacifiku budou alespoň o 1,5 °C vyšší než normálně.
Katastrofální důsledky pro klima: Podmořské proudy u Antarktidy rychle zpomalují
| El Niño je klimatický jev, který se objevuje v atmosféře a oceánu v oblasti tropického Pacifiku. Objevuje se vždy po několika letech a je obvykle spojen s nárůstem teplot. V tropech tento jev vyvolává sucha a mj. snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). V jiných částech světa zase vede k vydatným srážkám. Naposledy se podle informací AFP objevil v letech 2018 až 2019. Tento efekt zmírňuje protichůdný jev La Niña, který provází pokles teplot. | |||
| El Niño výrazně ovlivňuje počasí zejména na jižní polokouli, ale nepřímo působí v daleko větším rozsahu. Vlivem El Niňa vzniká situace, která se vyznačuje změnou teploty vody v tropické části Tichého oceánu ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Ovlivněno je také dění v atmosféře, a to nejen v oblasti největšího světového oceánu, ale třeba i v jižní Asii nebo v částech Afriky. Proto tento jev ovlivňuje výrazně počasí na velké části planety. Letos El Niño podle květnové zprávy WMO zřejmě povede k novému rekordu v průměrné teplotě. | |||
| Jev vzniká změnou v obvyklém proudění větrů v Tichém oceánu, které způsobuje změnu teploty vody. Teplé vody v blízkosti Austrálie se přesunou k jihoamerickému kontinentu a tato situace zde následně zapříčiní změnu v klimatických podmínkách. Název El Niño, ve španělštině malé dítě, začali v 19. století používat peruánští rybáři, kteří si všimli, že někdy za pár let se v době okolo Vánoc pobřežní vody oteplí a mořský proud se posune směrem k jihu. | |||
| Globálním dopadem El Niña lze nazvat skutečnost, že výrazně teplejší voda v Pacifiku znamená i ohřev vzduchu v atmosféře, tím pádem celkové zvýšení průměrné teploty na celé planetě - odchylka vůči období před nástupem průmyslové revoluce se tak může přiblížit 1,5 stupně Celsia. A to je podle Pařížské klimatické dohody hranice, která by měla být jen mírně překročena, aby dopady změny klimatu nebyly příliš dramatické. | |||
| V Peru, tímto fenoménem tradičně nejvíce postiženém státu, je podle odhadů klimatologů El Niño odpovědný "asi za 80 procent škod" napáchaných počasím. Velké škody způsobil El Niño na přelomu let 1982 a 1983, odhadují se na 13 miliard dolarů, a vyžádal si asi dva tisíce lidských životů. V Austrálii tehdy prachová bouře proměnila den v noc nad městem Melbourne, poté přišly stepní požáry. V Indii uschla úroda - nepřišly tradiční monzunové deště. El Niño také vytvořil sérii tajfunů, které zdevastovaly klidné oblasti Pacifiku. | |||
| Další ničivý výskyt El Niña přišel v letech 1997 až 1998, zapříčinil smrt tisíců lidí a způsobil škody za přibližně 33 miliard dolarů. V období 1990 až 1994 se tři po sobě jdoucí El Niña spojily v nejdelší zaznamenaný výskyt tohoto klimatického jevu. | |||
| El Niño má i své světlejší stránky: během roku, ve kterém se objeví, klesne v Atlantiku počet tropických hurikánů. Podle jedné z teorií k tomu dochází proto, že proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry, jež vzniká působením El Niña, je zneškodní dřív, než dosáhnou své síly. | |||
| V Evropě je jeho působení vzhledem ke značné vzdálenosti od Tichého oceánu omezené. Obecně lze vypozorovat častější výskyt tlakových výší nad centrální částí kontinentu, tedy i Českem, zejména v zimním období. A současně se vyskytují spíš teplotně nadprůměrné zimy. |
Planeta se otepluje o více než 0,2 stupně za desetiletí
Aby toho nebylo málo, objevila se v těchto dnech i další „klimatická“ informace: naše planeta se v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Napsala to AFP s odkazem na rozsáhlou mezinárodní studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).
„V období 2013 až 2022 se oteplování způsobené lidstvem zvyšovalo bezprecedentním tempem o více než 0,2 stupně Celsia za desetiletí,“ píše v časopise asi padesát vědců, kteří použili metodiku Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
Oteplování planety zrychluje nebývalým tempem
Revoluce v předpovědi počasí? Nejnovější evropská meteodružice poslala první snímky Země
