Nizozemský výzkum: Léčba rakoviny prsu zvyšuje riziko srdečních poruch

Experti nizozemského ústavu pro rakovinu sledovali podle deníku The Daily Telegraph vývoj zdraví u 14 645 lidí. Jednalo se o pacientky, které prodělaly léčbu rakoviny prsu mezi lety 1970 až 2009.

Výzkum ukázal, že u žen, které prošly radioterapií, vzrostl ve srovnání s běžnou populací o polovinu výskyt infarktů. Pokud se radioterapií léčily lymfatické uzliny za hrudní kostí, do dvaceti let po této léčbě se srdeční nemoci vyvinuly u 11 procent bývalých pacientek, což je dvakrát více než u žen, které absolvovaly jiný druh léčby.

U žen, které prošly chemoterapií založenou na antracyklinu, se pro změnu zečtyřnásobilo riziko selhání srdce ve srovnání s pacienty, u nichž byl použit jiný druh léčby.

Výzkumníci se domnívají, že moderní radioterapie by měly mít menší účinek na srdce, protože ho vystavují nižším dávkám radiace. Manažerka britské skupiny Breast Cancer Now Melanie Sturtevantová připustila, že „chemoterapie i radioterapie mohou mít určité těžké vedlejší účinky“.

Optimisticky ale dodávala, že radio- a chemoterapie jsou neuvěřitelně účinné pro mnoho pacientů a „zůstávají úhelným kamenem léčby rakoviny prsu“.

Experti ale tvrdí, že u žen s rakovinou prsu by se mělo dlouhodobě monitorovat zdraví jejich srdcí, aby bylo možné omezit riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí nebo infarktů.

Do roku 2030 se dá předpokládat výrazné zvýšení počtu úmrtí na rakovinu plic v Evropě. Výzkum provedený v 52 zemích světa dospěl k závěru, že úmrtí na tuto nemoc bude proti roku 2015 skoro o polovinu (o 43 procent) více.

Tvrdí to autoři studie zveřejněné v časopise Cancer Research, podle nichž počet obětí poroste. Místo 11,2 úmrtí na každých sto tisíc obyvatel nyní se v roce 2030 počítá s 16 úmrtími na sto tisíc lidí.

Postižena bude hlavně Evropa a Oceánie, méně Amerika a Asie. „Je to proto, že pro ženy v Evropě a Oceánii bylo společensky přijatelné kouřit daleko dříve, než se kouření žen stalo běžným v Americe a v Asii,“ vysvětlil podle deníku The Independent tuto situaci Jose Martinez-Sanchez, vedoucí studie a epidemiolog z UIC Barcelona.

Situaci by prý mohlo trochu zlepšit rozšíření e-cigaret, i když chybějí důkazy, že jejich kouření přispívá ke skoncování s nikotinovým zlozvykem. Zastavení kouření je pro kuřáky nejúčinnější cestou, jak omezit riziko vzniku rakoviny plic.

Martinez-Sanchez a jeho kolegové použili pro svůj výzkum data shromážděná Světovou zdravotnickou organizací. Na jejich základě upozorňují, že výskyt rakoviny prsu by se měl do roku 2030 snížit téměř o desetinu. Počet úmrtí na rakovinu plic by měl být do té doby v polovině z 52 sledovaných zemí vyšší než počet úmrtí na rakovinu prsu.