Nezvladatelní žáci? Poruch chování přibývá, učitelé se hroutí

Diagnostikované poruchy chování jsou nejviditelnější a nejpalčivější, psychických potíží mají děti mnohem více a jejich kombinace těžce doléhá na učitele.

„Letos máme takové prváky, že jsou z nich dvě učitelky naprosto vyřízené. Vždycky byly pozitivní, skvělé, sportují, ale tyhle děti je naprosto odrovnaly a chtějí skončit třeba dva roky před důchodem,“ popsal Novinkám a Právu učitel ze zlínské školy.

Podle Lenky Felcmanové, šéfky organizace SOFA zaměřené na duševní zdraví a pomoc ohroženým dětem, skutečně žáků s psychickými potíži přibývá a nejde jen o statistický výkyv. Přidávají se také diagnózy poruch učení, dosud zhruba o polovinu proti roku 2013.

„Žádné jiné kategorie speciálních vzdělávacích potřeb nerostly tak výrazně jako poruchy chování,“ řekla Novinkám a Právu Felcmanová.

Po pandemii covidu a měsících lockdownů nyní odborníci hovoří o epidemii psychických potíží. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví polovina dětí a mládeže do 19 let projevuje známky zhoršené životní spokojenosti, u dvou pětin jsou patrné známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent trpí stejně intenzivními úzkostmi.

„Opravdu hodně dětí má závažné problémy v chování, což je vždy signál, že se jim něco děje, že se jim nedaří. Ať už je to v oblasti duševního zdraví nebo kvůli tomu, že jsou doma, ve škole nebo v nějakém jiném prostředí vystavené špatnému zacházení,“ popsala Felcmanová.

Vliv podle ní mělo sociální odloučení za pandemie, kdy se zároveň v rámci distanční výuky rozšířily v domácnostech moderní technologie, na což mnohdy nebyli rodiče připraveni.

Mnohé děti získaly závislost, navíc začaly komunikovat na sociálních sítích, což může být zrádné, protože v anonymním prostředí si sdělují i věci, které by si z očí do očí neřekly. A setkávání ve třídě už samo o sobě může pak být stresující. Psychicky náročná situace za pandemie byla i pro rodiče, což se rovněž odráží na dětech.

Podle ředitelky ZŠ Bystřice Jany Servusové z Učitelské platformy se rány z pandemie prohlubují. „Vrátily se nám rozbité děti a potřeba, aby získávaly nějakou psychosociální podporu, roste. Ani nevíme, jestli je dřív vzdělávat, nebo spíš uklidňovat,“ sdělila Novinkám a Právu.

„Děti reagují na stres depresemi a sebepoškozováním. To je výrazné volání o pomoc, což školy strašně těžko zvládají. Vzbuzuje to naši lítost a máme pocit, že máme dělat něco navíc, ale některé děti pak zlobí, nevyhovují pravidlům, jsou agresivní. A dospělí zase mají tendenci přijít s nějakou represí. Ale i to je volání o pomoc,“ zdůraznila.

Podle ní je čím dál více učitelů, kteří si se situací nevědí rady a jsou na pokraji vyhoření. Vyčerpaní jsou prý nejen začínající učitelé a pedagogové v předdůchodovém věku, ale i ti, kteří by měli být na vrcholu sil.

„Jsou na ně kladeny úkoly ve specializacích, které nemají. Učitelé nezvládají psychoterapeutické dovednosti,“ uvedla.

Podle ní by se nemělo šetřit na psycholozích, speciálních pedagozích či asistentech pedagoga. Pomohly by i návody, jak s problémovými dětmi pracovat. Dva programy jsou ke stažení na webu SOFA, zároveň se očekává, že revize vzdělávacího programu do škol zavede výuku duševní hygieny.