Článek
Ponechávání Romů na společenském dně by v moderní Evropě mělo být nepřijatelné. Nejen proto, že je to nespravedlivé a nemorální - je to špatné i z ekonomického hlediska, soudí časopis. "Chudoba je drahá," cituje Gwendolynu Albertovou z hnutí Peacework, podle níž si to většina lidí neuvědomuje.
Vyčleňování Romů si vyžaduje významné ekonomické náklady, na něž by měli příznivci romské integrace poukazovat. Náklady začínají u romské nezaměstnanosti dosahující v některých zemích až 70 procent. Pracovní trh bude v příštích desetiletích potřebovat desítky tisíc lidí, píše časopis a zároveň se pozastavuje nad tím, že místo toho, aby vlády dávaly práci Romům, "země jako Česká republika verbují zahraniční dělníky".
"Vozit lidi z Mongolska do severních Čech nebo na severní Moravu, kde je mnoho nezaměstnaných Romů, je absurdní," tvrdí Američanka Albertová, která se dlouhodobě věnuje romské problematice v České republice a Evropě.
Až 70 % evropských Romů žije z podpory a příspěvků
Podle studie OSN z roku 2003 odvozuje až 70 procent Romů ze střední a východní Evropy své příjmy z podpory v nezaměstnanosti a příspěvků na děti, připomíná časopis. Tato sociální závislost Romů je nákladná.
Když se k tomu připočítá, že mnoho Romů s nízkými příjmy neplatí daně, náklady na jejich vyčlenění jsou zřejmé: země přicházejí o pracovníky, o veřejné finance a o výnosy z daní, píše Business Week.
Připomíná bulharskou studii, podle níž by z plné integrace Romů mohlo během deseti let Bulharsko získat hodnoty rovnající se sedmi až 16 miliardám eur. Návrat vložených investic by mohl být až trojnásobný.
Snahy evropských vlád jsou prý nejasné a nekoncepční
Cesta k realizaci ambiciózního cíle plné integrace Romů musí začít strukturovanou, souvislou reformou postupů, která bude směřovat k lepšímu vzdělávání a zdravotní péči v romských komunitách, říkají podle časopisu experti. V této souvislosti připomíná český program na pomoc učitelům při práci s romskými žáky.
S odkazem na odborníky časopis napsal, že snahy Bruselu i vlád jednotlivých zemí jsou nejasné; větší důraz kladou na návrhy akčních plánů než na budování smysluplných programů vycházejících z podstaty problému.