Nevyhynul. Vědci po 86 letech objevili vzácného zlatokrta

Zlatokrta Wintonova (Cryptochloris wintoni), malého slepého savce se „supersluchem“, který se živí hmyzem, nalezli živého na pláži v Port Nollothu na západním pobřeží Jihoafrické republiky výzkumníci z ochranářské organizace Endangered Wildlife Trust (EWT) a Pretorijské univerzity.

Výzkum a zjištění týmu minulý týden publikovala odborná periodika. Ač některá zahraniční média referují o roce 1936, podle vědců nebyl příslušný živočišný druh spatřen od roku 1937. Stojí to i v hlavní studii v časopise Biodiversity and Conservation, ze které čerpal mj. i britský deník The Guardian.

S pomocí čenichajícího psa našel tým stopy po tunelech a v roce 2021 objevil zlatokrta. Protože však existuje 21 druhů zlatokrtů a někteří vypadají velmi podobně, potřebovali vědci více informací, aby si byli jistí, že se jedná o zlatokrta Wintonova.

Odebrali vzorky DNA, ale museli čekat až do roku 2022, než jim jihoafrické muzeum poskytlo vzorek DNA zlatokrta Wintonova starý několik desetiletí k porovnání. Sekvence DNA se shodovaly.

„Dělali jsme si velké naděje, ale také nám je pár lidí mařilo,“ přiznala výzkumnice Samantha Mynhardtová. ‚Jeden odborník na zlatokrta Wintonova nám řekl: ‚Nenajdete ho. Je vyhynulý,‘ “ dodala.

Od první cesty vědců na západní pobřeží Jihoafrické republiky k zahájení pátrání po zlatokrtovi, který zřídkakdy zanechává stopy po svých tunelech a téměř „plave“ pod písečnými dunami, uběhly tři roky, uvedli vědci. Zlatokrtovití pocházejí ze subsaharské Afriky a zlatokrt Wintonův byl dosud nalezen pouze v oblasti Port Nollothu.

Podle Mynhardtové byli nyní v Port Nollothu potvrzeni a vyfotografováni dva vzácní zlatokrti, přičemž výzkumný tým nalezl od roku 2021 v oblasti známky výskytu dalších populací.

„Byl to velmi vzrušující projekt s mnoha výzvami,“ řekla Esther Matthewová, vedoucí terénní pracovnice organizace Endangered Wildlife Trust. „Naštěstí jsme měli fantastický tým plný nadšení a inovativních nápadů, což je přesně to, co potřebujete, když musíte za den prozkoumat až 18 kilometrů dunového biotopu,“ uvedla.

„Ačkoli mnoho lidí pochybovalo, že tento zlatokrt ještě existuje, já zkrátka věřil, že daný druh ještě nevyhynul,“ přidal se podle serveru The Telegraph člen pátracího týmu Cobus Theron, hlavní ochranářský manažer pro EWT.

Kromě toho, že tito zlatokrti žijí ve značně nepřístupných norách, mají extrémně citlivý sluch a dokážou detekovat vibrace z pohybu nad zemí. Navíc jen zřídka za sebou zanechávají tunely, které by byly viditelné z povrchu.

Zlatokrt Wintonův byl na seznamu „nejhledanějších ztracených druhů“, který sestavila skupina Re:wild pro ochranu přírody.

Mezi další druhy na seznamu, které byly znovuobjeveny, patří mločík Jacksonův nalezený v Guatemale v roce 2017, 42 let po svém posledním pozorování, a bércoun somálský, který byl pozorován v Džibutsku v roce 2019, což bylo jeho první zaznamenané sledování od roku 1968.