Článek
Ministerstvo vycházelo z údajů v matrice vysokoškolských studentů. Bralo v úvahu řádná prezenční studia na veřejných vysokých školách podle roku, kdy byla zahájena. Zjistilo se například, že v imatrikulačním ročníku 2013 byla hned v prvním ročníku neúspěšně ukončena více než třetina všech studií.
Statistiky nezohledňují vše
Neodpovídá to přesně podílu studentů, protože jeden člověk může nastoupit na více škol současně. Tyto statistiky také neberou ohled na to, zda student po neúspěšném ukončení studia pokračuje v jiném studiu, kde může být úspěšný.
Statistiky potvrzují, že první ročník bývá nejtěžší na technických oborech. Z ročníku, který nastoupil v roce 2013, bylo neúspěšně dokončeno 45 procent studií. Na začátku tisíciletí přitom sítem prvního ročníku neprošla asi třetina lidí.
Více než dvě pětiny neúspěšných studií hned po prvním roce mají ještě zemědělsko-lesnické a veterinární nebo přírodovědné obory. U těch přírodovědných je navíc patrný výrazný vzestup, u studentů nastupujících v roce 2003 a 2004 byla míra neúspěšnosti pod deseti procenty.
Základní ukazatel, jak nakládat s dotacemi
U ekonomických oborů byla v prvním ročníku neúspěšně ukončena asi třetina studií. Pod hranicí třiceti procent se drží míra výpadků hned na začátku u humanitních a společenskovědních oborů. U oborů zaměřených na učitelství, sociální péči a umění končí po prvním roce asi pětina studentů bakalářského studia.
Obecnému trendu rostoucí neúspěšnosti se vymykají jen psychologické obory. U studentů nastoupivších v roce 2013 byla neúspěšnost zhruba osm procent, zatímco u imatrikulačního ročníku 2007 dosáhla bezmála 20 procent.
Ministerstvo školství se chce míře studijní neúspěšnosti na vysokých školách intenzivněji věnovat. Považuje ji za jeden ze základních ukazatelů, který umožní popsat efektivitu systému a tím i efektivitu nakládání s dotacemi na vzdělávací činnost vysokých škol.
„Veřejná i odborná debata jsou přitom v České republice na počátku. Převažující pohled vnímá nízkou míru studijní úspěšnosti jako přirozenou reakci na kvantitativní rozvoj soustavy a jako tlak ze strany vysokých škol na kvalitu vzdělávací činnosti,” dodal úřad.
