Článek
Hlavním hnacím motorem byly nicméně dotazy veřejnosti. „Lidé nám posílali dotazy, proč se i přes naprosto utichlý život ve společnosti všude svítí pořád naplno, když na ulicích nikdo není,“ uvedl předseda odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti a člen mezirezortní pracovní skupiny ke světelnému znečištění vedené ministerstvem životního prostředí Pavel Suchan.
Od 18. listopadu 2019 do 15. dubna 2020 prošli pod čtyřmi lampami dva lidé.
„Všichni jsme svědky toho, jak si příroda v této době od lidí odpočívá. Ale na noční živočichy, kterým zasahujeme do jejich biotopů naším čím dál větším svícením, jsme zapomněli. Navíc potřebujeme pro nápravu ekonomických škod každou korunu. A tu můžeme ušetřit vypnutím zbytečného svícení. Zdůrazňuji to slovo zbytečného. Pojďme si udělat inventuru kolem sebe,“ apeluje Suchan, který je i tiskovým mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Světelný smog, severní Morava.
| Plné znění výzvy |
|---|
| V době nouzového stavu, kdy jsou ulice liduprázdné, svítíme stále stejně. Celou noc a všude. Na ulicích, na parkovištích supermarketů, na památky, na které se nikdo nedívá, a v průmyslových areálech, kde nikdo nepracuje. A když se nyní bude život vracet do starých kolejí, budeme potřebovat ušetřit každou korunu na podporu důležitých věcí a chodu naší společnosti. Zbytečné svícení do toho nepatří. Pojďme zhasnout aspoň ta světla, která nepotřebujeme! Podívejte se prosím kolem sebe. Začněte u sebe, jestli vám musí celou noc svítit světlo na dvorku. Podívejte se po obci, jestli někde na konci nesvítí lampa, která tam je k ničemu. Zeptejte se starosty, jestli v noci osvětlení tlumí (normy to povolují, osvětlení svítí a příroda aspoň trochu odpočívá). A vy, kdo vyrábíte, zastavili jste výrobu? Nešla by tedy část osvětlení zhasnout? |
| Nežádáme takové úpravy, které by snížily bezpečnost. Ale vyzýváme k úsporám, které teď všichni budeme potřebovat. Vyzýváme k ochraně nočního prostředí a přírody, protože jsme její součástí. Zhasněme zbytečná světla. |
| Výzva je prezentována i na Facebooku. |
| Odborná skupina pro tmavou oblohu České astronomické společnosti |
Co přesně je „zbytečné svícení“?
Co vnímat jako tzv. zbytečné svícení podle Suchana, už dříve sledoval například Tomáš Zelenka ze Zvole u Prahy.
V Česku se zbytečně prosvítí dvě miliardy korun ročně, ministerstva mají řešit světelný smog
„Zbytečné svícení monitoruji pomocí fotopasti a částečně celooblohové kamery. Od listopadu 2019 do 15. dubna 2020 prošli pod čtyřmi lampami dva lidé. Dále bylo zaznamenáno 96 kusů spárkaté zvěře, 6x jezevec, 28x liška, 26x kuna, 4x bachyně, 36x zajíc, 8x výr velký, 16x puštík, 76x kočka a 2x toulavý pes. Poslední měsíc hodně netopýrů, ale to se špatně počítá, to je frnk a je to pryč. Hmyz se začíná kupit. Zmínění dva chodci mířící dolů do lesů měli v obou případech čelovku. Za dobu od 18. listopadu 2019 do 15. dubna 2020 projelo za svitu lamp 27 automobilů. Všem svítily reflektory. Lampy svítily v tomto období 2133 hodin,“ popsal Zelenka.
Tma v noci, světlo ve dne
V rámci výzvy se chtějí astronomové věnovat také souvislostem se současnou pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Proto upozorňují i na pojednání Zdenky Bendové z katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Imunitní odpověď, posilování imunity, cytokinové bouře, buněčná imunita, vitamín C, vitamín D… To jsou všechno termíny, které nás v posledních týdnech zaškolují do fungování imunitního systému. Často se také zdůrazňuje, že spánek je zásadní pro dobrou funkci naší imunity, ale už méně se zdůrazňuje, jak je důležité spát ve tmě,“ píše Bendová.
Mapa umělého jasu nad Evropou.
Mapa umělého jasu nad Českem, označeny jsou tři unikátní oblasti tmavé oblohy: beskydská, jizerská a manětínská.
Spánek sám o sobě podle Bendové jednoznačně posiluje imunitní systém a tma v noci je důležitá pro jeho kvalitu. Tma zajišťuje ale zároveň něco jiného, co se spánkem souvisí jen nepřímo, ale přímo s funkcí imunitního systému – dostatečně vysoká hladina melatoninu.
Melatonin je sice znám hlavně jako tzv. hormon spánku, který napomáhá usínání, jeho hlavní funkce však spočívá právě v posilování imunitních odpovědí.
Jak karanténa ovlivňuje spánek
„Melatonin je tvořen v pineální žláze neboli šišince a jeho syntéza je spouštěna signály z biologických hodin umístěných v suprachiasmatických jádrech hypotalamu tak, aby začínala vždy večer. Pokud na sebe ale svítíme dlouho do noci umělým světlem, jeho syntéza se zpozdí nebo nezačne vůbec, případně jeho hladina nedosáhne takové úrovně, aby v organismu něco zmohl,“ vysvětluje vědkyně.
Biologické hodiny navíc podle ní vědí, kdy je den, a syntézu melatoninu tak nespustí ani třeba v temném sklepě. Naopak, z mnoha různých důvodů potřebují naše biologické hodiny (nejen vitamín D) hodně denního světla, stejně jako co největší tmu v noci.
Světelné znečištění v Brně.
„Je stále více zřejmé, že pečovat o svoje biologické hodiny a o melatonin se vyplatí. Zhasínejme v noci. Nejen doma, ale i venku, protože také ptáci, hmyz, veverky, ryby v potoce, zkrátka všichni mají melatonin, který pečuje o jejich imunitní systémy a nemá rád světlo v noci,“ uzavřela.
Zachraňme „zimní” čas, vyzývají astronomové
Paralelně běží i jiná akce, na sociálních sítích jako #osvetle, rovněž na webu Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) pražského ČVUT, které sídlí v Buštěhradu u Kladna. Též zmiňuje důležitost nezbytné tmy v noci a zároveň co největší osvětlenosti ve dne.
Příklad světelného znečištění v Británii.
