Nespokojení vysokoškolští pedagogové plánují uspořádat v březnu protestní akci

V pátek na to upozornili představitelé Vysokoškolského odborového svazu (VOS) Petr Baierl a František Kratochvíl.

„Problematika fatálně podfinancovaných sociálněvědních a humanitních oborů, potažmo značné části vysokého školství, kterou jsme otevřeli, stále není rozhodujícími institucemi adekvátně uchopena. (…) Na Den učitelů (28. března) vyhlašujeme tzv. Hodinu pravdy. Během té budou veřejnost a studenti vysokých škol otevřeně informováni o naprostém zanedbání univerzitního vzdělávání a ostudně podhodnocených mzdách,“ uvedli organizátoři protestní akce.

Podle předsedy VOS Baierla by se do protestu měly zapojit FF a další fakulty. Podporu petici dříve vyjádřili akademické senáty FF Univerzity Karlovy (UK), Ostravské univerzity, Univerzity Pardubice či Univerzity Hradec Králové.

K řešení mzdové a finanční situace ve výzkumu v humanitních a společenských vědách vyzvali rovněž ředitelé některých pracovišť Akademie věd ČR.

Akademici budou podle Kratochvíla konkrétní podobu protestu ještě v následujících dnech řešit. Zatím jsou v plánu zvláště diskuse a informování studentů a veřejnosti o dění ve školách.

Vzhledem k mzdové situaci a podfinancování VŠ, které označil za špatné, nevyloučil vedoucí Katedry asijských studií na FF Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) v budoucnu ani stávku.

Organizátoři protestu, kteří jsou podepsáni i pod peticí na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, požadují zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách a navýšení rozpočtu univerzit. Třeba pedagog FF UK Jakub Jirsa upozornil na velké rozdíly mezi mzdou lidí na stejných pozicích na jednotlivých fakultách UK.

Podle něj byl medián mzdy profesora v roce 2021 např. na husitské teologické fakultě 34 646 korun, na evangelické teologické fakultě 47 050 korun a na FF UK 47 473 korun. Naopak medián mzdy pro profesory působící na Matematicko-fyzikální fakultě a 2. a 3. lékařské fakultě UK byl v témže roce přes 90 tisíc korun.

Akademici v poslední době upozorňují na zvětšující se rozdíly ve financování mateřských, základních a středních škol v porovnání s financováním univerzit.

Odměny učitelů v regionálním školství v posledních letech rostly, naopak mnozí akademici, kteří se na VŠ věnují zvláště humanitním a sociálněvědním oborům, odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na ZŠ a SŠ. Podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult a děkana FF UPOL Jana Stejskala hrozí, že tyto obory budou mít v budoucnu málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Mzdovou politikou na VŠ se nyní zabývá pracovní skupina na ministerstvu školství (MŠMT). Podle ředitelky sekce vysokého školství na ministerstvu Radky Wildové nyní členové pracovní komise analyzují data o mzdách vysokoškolských pracovníků a řeší, zda za rozdíly mezi výdělky pracovníků jednotlivých fakult není systémová chyba.

Zástupci VŠ budou podle předsedy České konference rektorů (ČKR) a rektora Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše vedle hledání systémového řešení nerovností požadovat také peníze na okamžité zvýšení platů. Odhadem by mohlo jít o částku ve výši stovek milionů korun, jak Bareš sdělil v únoru.

Členové ČKR a Rady vysokých škol (RVŠ) upozorňují na podfinancování vysokého školství. Podle RVŠ by měl být na financování univerzit určen jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Podobně se vyslovily i ČKR a VOS. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová už dříve řekla, že na vzdělávání na veřejných VŠ je pro letošek určeno 30,9 miliardy korun, tedy více než loni.