Článek
„Hnízdění sokolů bylo ve Žďárských vrších naposledy zaznamenáno roku 1956. Hnízdo mají na skalním útvaru Čtyři palice, upozornil nás na ně horolezec, jemuž nebyl osud sneseného vejce lhostejný,“ prozradil Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Věříme, že sokol stěhovavý zde najde ideální podmínky pro odchov mláďat a stane se trvalou součástí fauny Ždárských vrchů,“ přeje si ornitolog Hlaváč, pro něhož je návrat sokolů splněným snem.
O možném návratu tohoto ohroženého dravce mluvil Václav Hlaváč už v roce 2013, když ochranáři otevřeli téma částečného odlesnění některých zarostlých skalních partií Žďárských vrchů. Kůrovec, sucho, ale také například bořivé větry v následujících letech plány ochranářů výrazně narušily. A právě Čtyři palice prošly velkou proměnou.
Teď ochranáři apelují na veřejnost, aby respektovala ochrannou zónu kolem hnízdní lokality a ohrožené ptáky nerušila.
„Modrá turistická trasa okolo rezervace zůstává nadále přístupná, nicméně nelze z ní vstupovat ke skále do přírodní rezervace,“ upozorňuje Správa CHKO Žďárské vrchy. Trasa je součástí dálkové stezky Via Czechia.
🦅Z důvodu hnízdění zvláště chráněného a kriticky ohroženého sokola stěhovavého došlo k uzavření přístupu do přírodní...
Posted by CHKO Žďárské vrchy on Monday, March 24, 2025
Zamoření krajiny a ztráty hnízdišť
Sokoli z přírody zmizeli podle ochranářů zejména kvůli zamoření krajiny insekticidem DDT (dichlordifenyltrichlorethan). Ztratili také přirozená hnízdiště. To se ale postupně mění.
„V České republice již hnízdí více než stovka párů. Návrat sokolů je důkazem úspěšnosti dlouhodobých ochranářských opatření a intenzivní spolupráce s vlastníky lesů a dalšími partnery,“ vyzdvihují ochranáři.
Hnízdění sokolů v Moravském krasu
Příklady z jiných koutů Česka ukazují, že dopřát sokolům klid při hnízdění má smysl. Ochránci přírody pravidelně na jaře uzavírají například okolí Býčí skály a Vývěrů Punkvy v Moravském krasu.
Na Čtyřech palicích bude situace o to náročnější vzhledem k tomu, že jde o velmi navštěvovanou lokalitu, kterou využívají také horolezci.
V posledních letech tam ale dočasné omezení platilo i kvůli krkavcům. Strážci CHKO nyní lokalitu hlídají a využívají k tomu i fotopasti.
Sokol stěhovavý v letu (ilustrační foto)
