Článek
Nezaměstnaní Romové, pobírající různé sociální příspěvky, doslova "leží v žaludku" mnoha lidem, kteří předpokládají, že se práci záměrně vyhýbají. Jenže jádro problému je částečně i někde jinde.
Řada Romů aktivní zájem pracovat projevuje, jenže díky své nízké kvalifikaci nenacházejí jiná místa, než u hrubých manuálních prací, což jim dlouhodobě spokojenost s uplatněním na trhu práce nepřináší. Následně tak končí na Úřadech práce.
Projekty na podporu pracovních šancí nemají odezvu
Situaci se už přes rok pokouší zlepšit například projekt "Mikrobus" brněnského romského střediska Drom. Účastníci tohoto projektu se stanou klienty personálních agentur, jež jim poskytnou různá zaškolení, například pro úspěšné zvládnutí pohovoru. Bohužel, Romové sami o takovéto kurzy extrémní zájem neprojevují.
Často jsou přesvědčeni o tom, že nemají práci jen proto, že jsou Romové a podléhají iluzi totální diskriminace, jež snižuje jejich motivaci k práci na nulu.
Život na dluh - standard díky sociální soudržnosti
Krom toho, řečeno s trochou nadsázky, nemají motivaci pracovat také kvůli silné solidaritě v jejich rodinách. Nedostává-li se totiž jednomu členu rodiny peněz, může počítat s tím, že mu jiný, v tom okamžiku lépe situovaný rodinný příslušník, peníze půjčí. "Čistý výdělek" zaměstnaného Roma je pak stejný, jako kdyby pobíral sociální dávky.
Tento problém by mohla řešit změna legislativy, například ve zvýšení rozdílu mezi sociálními dávkami a minimální mzdou, aby se Romům vyplatilo pracovat. Romové ale dávají přednost "podporám" i kvůli tomu, že daleko lépe pokryjí jejich životní náklad, než by tomu v případě, že by chodili do práce.
Romské rodiny jsou totiž orientovány na rychlou spotřebu, peníze z jejich rukou velmi rychle mizí a oni tak mají mnohem větší měsíční výdaje, než je tomu u lidí, kteří jsou zvyklí své peníze rozdělovat dle domácího rozpočtu.
Bez vlastní snahy nelze dosáhnout změn
Romskou populaci samozřejmě nelze jednoznačně paušalizovat, i v ní se najdou dlouhodobě bezproblémově pracující a společensky zcela nekonfliktní jedinci. Bohužel je tato v menšina v menšině tak nepočetná, že celkový obraz Romů vnímá společnost jako typicky problémové, nezaměstnané a sociálně nepřizpůsobivé jedince.
Změnit to nedokáží ani miliónové dotace, aní žádný sociální program, pokud se o to nebudou snažit i oni sami.