Nemocí ALS trpěl Hawking i Gross. Vědci jsou na stopě možné příčině

Lidé, kteří nemoci podlehnou, jsou často mladí a zdraví jedinci, včetně partnera americké herečky Bullockové, který zemřel minulý měsíc.

Randall byl profesionální fotograf, se kterým se herečka seznámila při práci, když fotil portréty na rodinné oslavě. Před třemi lety, ve věku 54 let, mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS).

ALS je jednou z forem motoricko-neuronového onemocnění (MND). Jedná se o vysilující a bolestivý stav, při kterém postupně dochází ke ztrátě motorických neuronů – buněk, které ovládají vůlí řízené svalové pohyby – a lidé tak pomalu přestávají ovládat své tělo.

Podle nedávného přehledu dostupných údajů postihuje v USA přibližně pět lidí na 100 000 obyvatel. Informoval o tom koncem srpna v obsáhlém článku server BBC.

Podle údajů českého spolku ALSA, který se nemocí zabývá, v Česku lékaři ALS ročně diagnostikují dvěma stovkám lidí. Prevalence onemocnění v tuzemsku se odhaduje na 6-8 případů na 100 000 obyvatel.

Onemocnění se častěji vyskytuje u mužů a průměrný věk diagnózy je přibližně 60 let, i když může postihnout i osoby výrazně mladší.

Většina lidí žije jen několik let po stanovení diagnózy, existují však i významné výjimky, mezi něž patří fyzik Stephen Hawking, kterému byla forma MND diagnostikována v 21 letech a dožil se 76 let.

ALSA udává, že asi 5-10 procent ALS případů je tzv. familiárních, což znamená, že se onemocnění vyskytuje u více rodinných příslušníků a může být dědičné. V těchto případech se mutace v určitém genu přenášela z generace na generaci. Není ale jisté, že když někdo z vašich rodičů nebo předků trpěl ALS, onemocníte jí i vy. Ukázalo se však, že pokud se u lidí dědičná forma ALS vyvine, není vždy postižen stejný gen, i když následky jsou stejné.

U ostatních pacientů, u nichž se ALS vyvine, je určení příčiny ještě výrazně složitější. Říká se jim „sporadické případy“ a podle nedávných výzkumů se u nich může jednat o genetické mutace. Ty však pravděpodobně zahrnují spíše malé změny v několika různých genech než jediné drastické a zjevné biologické chyby, které byly zaznamenány u familiární ALS. Byly zjištěny změny až ve 40 genech, které zvyšují riziko sporadické ALS, ačkoli se jedná o velmi vzácné onemocnění.

V závislosti na typu ALS je „rozsah, v jakém lze onemocnění vysvětlit genetickými faktory, pouze asi osm až 60 procent“, vysvětluje Eva Feldmanová, profesorka neurologie na Michiganské univerzitě v USA.

Zároveň se objevují důkazy, že existují určité spouštěče, kterým se může člověk ve vnějším prostředí vystavovat a tím zvyšovat riziko, že se u něj vyvine ALS - zejména právě zmíněná sporadická forma nemoci. To vedlo Feldmanovou a její kolegy ke zkoumání těchto vnějších jevů.

„Měli jsme podezření na přítomnost toho, co nazýváme ‚exposom‘ ALS, což je souhrn toxických expozic prostředí, které zvyšují riziko,“ říká Feldmanová. Tým zjistil, že dlouhodobé vystavení organickým chemickým škodlivinám, kovům, pesticidům, pevným částicím v prachu ze stavebních prací a špatné kvalitě ovzduší by mohlo přispívat ke zvýšení rizika ALS.

Nemoc si ale nadále ponechává svoji tajemnost. Neil Thakur z americké Asociace ALS tvrdí, že u ALS neexistuje jasná příčina a následek. „Vždy se jedná o kombinaci různých faktorů. I když máte rizikový faktor nebo genetický profil, není stoprocentně jisté, že ALS dostanete,“ objasňuje.

Dodává však, že existují určité důkazy o tom, že vystavení částicím z motorové nafty, leteckého paliva, částicím ze spálenišť, pesticidů a aerosolů může u někoho zvýšit riziko vzniku ALS. Říká, že např. vojenský personál je těmto látkám vystaven ve velké míře, a zdá se, že má zvýšenou pravděpodobnost onemocnění touto chorobou.

Existují také důkazy, že olovo v pitné vodě, kouření a kontaktní sporty mohou vyvolat ALS. Studie hodnotící vliv konzumace alkoholu a kouření cigaret v průběhu života před stanovením diagnózy ALS naznačují, že být abstinentním nekuřákem vás ale nemusí nutně ochránit.

Jednou z komplikací výzkumu ALS je, že se jedná o vzácnou nemoc. V rámci malého počtu pacientů nejsou všichni ochotni nebo schopni účastnit se výzkumných studií. A existuje mnoho rozdílů v genetice a životním stylu, které mohou ovlivňovat výsledky.

I když se například ve čtyřech procentech případů zjistí genetická změna, nemusí být v této skupině dost lidí na to, aby byl vidět jasný rozdíl mezi těmi, kteří byli vystaveni určité chemické škodlivině, a těmi, kteří jí vystaveni nebyli.

„Trvá dlouho, než se do klinické studie ALS podaří získat dostatečný počet lidí, protože nemoc postupuje velmi rychle a lidé se do ní mohou zapojit pouze v počátečním stadiu onemocnění,“ upozorňuje Thakur.

„Pokud máte ALS v rodině a máte gen pro ALS, můžete prozkoumat, zda byste se mohli zúčastnit zkoušek, které by pomohly vám i ostatním.“

Feldmanová také říká, že výzkum jejího týmu, který se zabývá kombinovaným rizikem genetických a environmentálních faktorů, je výzvou, protože předpokládá, že k tomu, co nazývá „polygenní rizikový profil“ u ALS, přispívá více genů – desítky a možná i stovky.

Tento rizikový profil je podle ní „doplňkem k tradičnímu riziku způsobenému jednotlivými geny“. Tým nyní zkoumá, jak může tento polygenní rizikový profil interagovat s faktory prostředí a způsobit tak ALS.

V současné době nelze ALS vyléčit. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv však schválil několik léčebných postupů, které mohou pomoci zpomalit rychlost její progrese a dát lidem trochu více času. Tyto léky mají řadu mechanismů, od snížení hladiny určitých chemických látek v okolí mozku a míchy až po zabránění odumírání nervových buněk.

Zdá se rovněž, že by bylo užitečné zaměřit léčbu proti účinkům určitého vadného genu. Kupříkladu nedávná první zkouška léku, který má působit proti poškození způsobenému mutací SOD1, přinesla slibné předběžné výsledky.

Výzvou je ale také financování příslušného výzkumu. Kromě zjištění, jak velký podíl mohou mít jednotlivé geny nebo faktory prostředí, je třeba provést další studie o tom, jak získané poznatky využít.

„Skutečnou otázkou není, proč lidé onemocní ALS, ale co můžeme udělat, abychom jí zabránili nebo ji léčili,“ konstatuje Thakur.

Vědět, které genetické mutace mohly být zodpovědné za ALS, nemusí být pro člověka, který se s ní právě potýká, nijak uklidňující. V ČR a na Slovensku sdružuje pacienty a profesionály se zájmem o ALS spolek ALSA. Podle jejich slov jsou zde od toho, aby pacienti trpící ALS navzdory nesnadné životní situaci věděli, že na to nejsou sami a že je má kdo vyslechnout a poradit jim.