Článek
Velký bariérový útes, největší ekosystém korálových útesů na světě a jeden z biologicky nejrozmanitějších, se táhne v délce asi 2300 km podél pobřeží australského Queenslandu v Korálovém moři, což je okrajové moře Tichého oceánu.
Útes postihl mezi lety 2016 a 2024 velmi nepříznivý jev: masové bělení korálů. Tzv. bělení korálů nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky.
Začátkem letošního roku letečtí průzkumníci objevili takovéto blednutí korálů u více než 300 útesů v systému u severovýchodního pobřeží Austrálie v mělkých oblastech, které pokrývají dvě třetiny útesu, sdělili podle agentury AP zástupci chráněného území Great Barrier Reef Marine Park.
Začalo čtvrté globální blednutí korálů
Srovnání s historickými daty pomocí vzorků koster korálů
Vědci z Univerzity v Melbourne a dalších institucí dokázali nedávné teploty oceánu porovnat s historickými daty pomocí vzorků koster korálů z Korálového moře a rekonstruovat údaje o teplotě hladiny z let 1618 až 1995. Tyto údaje spojili s informacemi o teplotě mořské hladiny od roku 1900 do roku 2024, pro danou simulaci posloužila i data z podmořských či satelitních průzkumů.
Badatelé v rámci komplexní studie, jejíž výsledky prezentoval ve čtvrtek 7. srpna odborný časopis Nature, zjistili, že před rokem 1900 byly teploty oceánských vod převážně stabilní a od roku 1960 do roku 2024 trvale rostly od ledna do března.
A během pěti let blednutí korálů v posledním desetiletí – v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a 2024 – byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdykoli v období od roku 1618, uvedli výzkumníci podle agentury Reuters.
Klimatolog: Letní vedra budou častější a delší
Pomocí modelů přisoudili rychlost oteplování po roce 1900 klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jediným dalším rokem, který byl téměř stejně teplý jako roky masového bělení v posledním desetiletí, byl rok 2004.
„Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ upozornil hlavní autor nové studie Benjamin Henley.
„Pokud si dáte všechny důkazy dohromady, biologie korálů a ekologie útesů nám říkají, že extrémním teplotám čelí příliš často na to, aby se tito koráli mohli účinně přizpůsobit a vyvíjet,“ dodal.
| Shrnutí ze studie v Nature: | |||
|---|---|---|---|
| Teplotní extrémy v Korálovém moři byly nejmarkantnější v letech 2024, 2020 a 2017, přičemž analýza klimatických modelů potvrzuje, že za rychlé oteplování v posledních desetiletích je zodpovědný lidský vliv na klimatický systém. To vše spolu s nedávnými teplotními extrémy oceánů, trendem oteplování po roce 1900 a pozorovaným masovým bělením korálů ukazuje, že Velký bariérový útes čelí skutečně existenční hrozbě. |
Vědci zároveň doufají, že nové důkazy by nakonec mohly přimět organizaci UNESCO, aby přehodnotila své letošní rozhodnutí nezařadit Velký bariérový útes na seznam ohrožených míst světového dědictví, jak stojí na webu.
Galapágy a jejich unikátní živočichy ohrožuje oteplování oceánů
Útesy jsou po celém světě klíčové pro produkci mořských plodů i pro cestovní ruch. Vědci dlouho varují, že další úbytek lze pravděpodobně očekávat kvůli budoucímu oteplování. Svět se blíží k hranici 1,5 °C teplotního nárůstu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí (konkrétní teplotní údaj z předindustriálního období se neuvádí, tato data a různé odchylky jsou jen orientační, simulované – pozn. red.).
Signatáři Pařížské klimatické dohody se v roce 2015 mj. zavázali přijmout taková opatření, která povedou k tomu, aby se planeta neoteplila více než o půldruhého stupně Celsia.
Poprvé v historii bylo oteplování nad hranicí 1,5 stupně celý rok
I v případě, že se podaří udržet globální oteplování pod touto hranicí, kterou Země podle vědců takřka jistě překročí, může být ohroženo 70 až 90 procent korálů na celém světě, zmínili dále autoři studie. V důsledku toho by se v budoucnu na korálových útesech zřejmě více snížila druhová rozmanitost korálů. To se ostatně děje už teď v návaznosti na to, jak se oceány oteplují.
Pařížská dohoda a 1,5 °C
Kde se vlastně vzal onen magický údaj „1,5 stupně Celsia“, když se hovoří o stanoveném cíli oteplení od doby tzv. předindustriálního období v letech 1850 až 1900, což bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí?
- Jak už dříve upozornil text na webu zpravodajské stanice BBC, tak dodržení cíle Pařížské dohody (neoteplit planetu o více než 1,5 °C) znamená, že do roku 2100 se průměrná světová povrchová teplota zvýší ne více než o 1,5 stupně oproti odhadovaným hodnotám z předindustriální úrovně.
- Hodnota 1,5 °C je cílem stanoveným v Pařížské dohodě z roku 2015, což je smlouva, ve které se 195 zemí zavázalo vypořádat se změnou klimatu. Cílem dohody je omezit globální oteplování na úrovni „hluboce pod“ 2 °C do konce století a „pokračovat v úsilí“ udržet oteplování pod bezpečnější hranicí 1,5 °C.
- Hlavním důvodem je, že průmyslová revoluce byla dobou, kdy Velká Británie, následovaná zbytkem Evropy, Severní Amerikou či Japonskem začala vypouštět velké množství fosilního uhlíku – uhlíku, který by jinak zůstal „uzamčený“ v ropě, plynu či ložiskách uhlí pod zemí.
- V samotné Pařížské dohodě nebyla základní časová osa pro předindustriální opatření definována. Avšak mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC používá základní linii 1850-1900. Je to totiž nejranější období se spolehlivými, téměř globálními měřeními.
- „Mít situaci, kdy se svět dohodl na cílovém čísle, byl významný pokrok v komunitě zabývající se změnou klimatu,“ konstatovala Pauline Dubeová z Botswanské univerzity a IPCC.
Nečinnost švýcarské vlády v boji s globálním oteplováním porušuje lidská práva, rozhodl soud
