Nejvíce Čechů bere kolem 20 tisíc Kč hrubého

Se svým platem je podle průzkumů spokojen málokdo - pouze 36 procent domácností vychází se svými příjmy snadno, problémy se svými současnými příjmy má podle výzkumu 58 procent domácností. Převážná většina domácností - kolem 65 procent - se však nepovažuje za chudé, ale ani za bohaté.

Čeští lékaři tvrdí, že za třicet tisíc měsíčně nejsou schopni uživit rodinu. Totéž tvrdí učitelé, jejichž platy se pohybují jen lehce nad dvaceti tisíci.

Za kolik korun měsíčně se dá v Česku slušně existovat, je otázka, na niž ani analytici a experti nejsou schopni jednoznačně odpovědět. Z čistě matematického hlediska existuje stanovené životní a existenční minimum - 3126 korun na samostatně žijícího jednotlivce bez nákladů na bydlení. Minimální mzda představuje osm tisíc korun hrubého. 

Za tyto peníze se prakticky žít dá dosti těžko, proto lidem s těmito příjmy doplňuje příjem ještě celý systém sociální pomoci. Pokud by se z minimální mzdy platilo nájemné a náklady spojené s bydlením, které dnes představují částku minimálně kolem 5-6 tisíc korun, zůstalo by z minimální mzdy na potraviny pár stovek a jako jediná možnost dopravy do zaměstnání pouze cesta pěšky nebo jízda na starém jízdním kole.

Rozpětí mezi platy (ale i důchody) se v Česku rok od roku stále více rozšiřuje. Zatímco zhruba tisíc penzistů má důchod do dvou tisíc korun, nejvyšší penze v zemi dosahuje 58 tisíc. V Česku žije na 14 tisíc lidí, jejich majetek je větší než milión dolarů (a počet dolarových milionářů se ročně zvyšuje v průměru o další tisícovku). Pravidelné měsíční platy se pohybují v koridoru od 1,5 miliónu (sportovci a bankéři) až po minimální mzdu ve výši 8000 korun měsíčně hrubého.

Na vrcholu finančního Olympu (když nebereme v úvahu fotbalisty, hokejisty, vrcholové politiky a ředitele bank) jsou dlouhodobě piloti (průměrný plat přes 160 tisíc) a bankovní úředníci (průměrná mzda přes 40 tisíc). Naopak zaměstnanci textilek či pracovníci v zemědělství nosí domů v průměru kolem 14 tisíc hrubého.

Při porovnávání vývoje platů se potvrzuje, že prakticky ve všech oborech jsou platy žen (i při stejné práci a pracovních povinnostech) až o několik desítek procent nižší než platy mužů.

Česku podle expertů chybějí srovnávací analýzy dopadů vývoje příjmů a výdajů obyvatel na jednotlivé skupiny obyvatel a jejich životní styl. Průzkumy se zatím omezují pouze na soubory dat nebo zkoumání názorů a sebehodnocení jednotlivých skupin. Výjimkou jsou některé studie Českého statistického úřadu, Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí či Sociologického ústavu. Větší pozornosti ze strany politiků se jim však zatím nedostává, patrně i proto, že neilustrují úspěšnost volebních programy, nýbrž upozorňují na reálný stav.

Životní náklady českých rodin trvale rostou. Ilustruje to vývoj cen u tradiční české pochoutky - opečeného vuřtu (u kterého se nemění složení ani váhová velikost) s hořčicí a chlebem. Jeho cena se z 3,60 Kčs v roce 1990 vyšplhala až na současných 25 až 30 korun.

Ještě výrazněji než ceny jednotlivých komodit se mění struktura výdajů české domácnosti, která se přibližuje stylu spotřeby obyvatele západní Evropy. Největší položku představují náklady na bydlení (nejrychleji rostoucí životní náklad) a na potraviny. Stoupají i náklady na dopravu, zejména s růstem cen benzínu a cen jízdného. Největší zásah do výdajů rodinných rozpočtů (vyjma ztráty zaměstnání a pravidelného příjmu) představuje pro současnou českou rodinu narození dítěte.