Článek
Herbert Miech nastoupil s čerstvým výučním listem do tehdejšího národního podniku Žimrovnické papírny (později Vratimovské papírny, Olšanské papírny a dnes Model Obaly) 1. července 1955. Z nástrojáře se postupně vypracoval na mechanika závodu, vedoucího výroby, provozu i ředitele závodu.
Posledních sedm let zastává funkci manažera prodeje se zaměřením na Polsko. Příští měsíc, přesně po 53 a půl letech, z podniku odchází. "Můj život, to je fabrika. Svou práci jsem si tak oblíbil, až se stala mým koníčkem. Naposledy přijdu do práce na Silvestra. Buď sám nebo s nějakým kamarádem si fabriku projdu a vnitřně se s ní rozloučím," prozradil otec dvou synů.
Sedmdesátiletému muži to ani nepřijde
Letitý zaměstnanec přiznal, že kdyby mu to kolegové nepřipomínali, ani neví, že má na kontě takovou řádku odpracovaných let. "Vždycky bylo práce dost, mně to ani nepřišlo, jak ta léta utíkají. Než se dokončila jedna práce, přišla hned nová," vysvětlil muž, který oslavil sedmdesátiny v březnu. Závod mu přirostl k srdci, protože zná jeho historii.
"Závod byl kdysi velmi malý, dělal spoustu obalů, různé druhy, různé komodity, ale nic důležitého, co by ho udrželo při životě. První úkol být najít vhodný sortiment, aby se závod mohl perspektivně udržet, a to byl ten největší přínos, že jsem tady zůstal natrvalo," dodal.
Recept na věrnost
Recept, jak zůstat věrný jednomu zaměstnavateli, je podle něj jenom jeden. "Musíme s podnikem žít v dobrém i ve zlém, protože jsou léta úrodná a neúrodná a musíme vydržet i v těch špatných letech, kdy jde výroba dolů," zdůraznil muž, jehož rekord certifikovala Agentura Dobrý den k prvnímu letošnímu červenci, tedy po 53 letech. Na zaslouženém odpočinku se bude věnovat hlavně rodině, protože celý život byl na cestách.
Když v roce 2005 oslavoval padesátileté pracovní jubileum, dostal od svých přátel, známých a spolupracovníků darem dopravní značku s padesátkou a sousoší ze zvlňovacích válců a s plechovými maketami obalů. Dar o hmotnosti 2,5 tuny musel převézt jeřáb. "Oslavy konané v Hradci nad Moravicí byly tenkrát připraveny tajně. Oslavenec na ně dorazil i se čtyřmi rohlíky ke svačině, neboť se domníval, že s předsedou představenstva Walo Hinterbergerem odjíždí na služební cestu do Polska," vzpomíná šéf firemní komunikace Michael Rataj. Jaké rozloučení chystají kolegové na pracovišti, zatím neví. "Ale počítám, že už nic velkého to nebude," dodal.