Článek
Že je na některých místech v Jizerských horách téměř černočerná tma jen s malými stopami světelného znečištění, nebylo nikdy nic tajného. Že by se ovšem taková oblast dala chránit, na to se nikdy nemyslelo. Až v roce 2009 se objevil impulz od astronomů z polské Vratislavi. Brzy nato vznikla Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO).
Byl to vůbec první přeshraniční park temné oblohy na světě a první taková rezervace svého druhu u nás.
„Astronomové z vratislavské univerzity tehdy v Jizerkách plánovali různé vzdělávací aktivity související s tmou a chtěli o tom dát vědět. Obrátili se na Astronomický ústav Akademie věd ČR a ten je propojil s námi, Klubem astronomů Liberecka. Sešli jsme se, dali jsme hlavy dohromady a vznikla z toho Jizerská oblast tmavé oblohy,“ vzpomíná Martin Gembec, astronom a také vedoucí planetária v libereckém vědecko-zábavním centru iQlandia.
„Žijeme ve fotonovém moři.“ Odborníci chtějí bojovat se světelným smogem
Unikátní rezervaci tmy tvoří především dvě údolí: horní část údolí Jizery a údolí Jizerky.
„Nejtemnější místa jsou na Velké jizerské louce na polské straně, kde je JOTO vymezena nejvyššími vrcholy Jizerek, jako jsou Wysoka Kopa nebo Stog Izerski. Na české straně vede hranice JOTO západně a jižně od osady Jizerka a přechází plynule přes Orle na polskou stranu,“ popsal Gembec.
Astronom Martin Gembec
Noční prostředí v těchto údolích je podle astronomů jen minimálně zasaženo světelným znečištěním. Odhaduje se, že i tak je tu noční obloha dvakrát jasnější než nebe světlem vůbec nezasažené. Nicméně pořád je to výrazně lepší než ve městech, kde může být jas oblohy až čtyřicetkrát větší než přírodní.
Dříve byly noci podle astronomů tmavší
Astronomové tmu v JOTO pravidelně měří nebo pořizují snímky, ze kterých se dá tma měřit. Cílem je sledovat vývoj světelného znečištění.
„V některých ohledech je to docela zvláštní. Například v Jablonci nad Nisou se nainstalovaly nové lampy a je vidět, že město svítí směrem nahoru méně. Pocitově vnímám, že ty lampy nevidím. Ale na druhou stranu tma výrazně větší není,“ dává jeden příklad Martin Gembec.
Jizerská oblast tmavé oblohy
„Celkově nevidím změnu k horšímu, ale myslím si, že jsme dříve zažili tmavší noci než v současnosti. A nevíme, čemu to připsat. Jestli je to kvůli sluneční činnosti, která zvyšuje světelný jas pozadí oblohy, anebo jestli je to kvůli tomu, že už je horší obloha jako taková,“ dodal astronom.
Pohled na oblohu z Jizerských hor
Nejlepším místem, kde je možné se o unikátní rezervaci tmy na severu Čech dozvědět, je oblíbená akce Den a noc na Jizerce. Vznikla krátce po vyhlášení JOTO, aby ji propagovala.
Původně probíhala v květnu, ale nakonec se propojila s Hvězdičkovou nocí Muzea Jizerských hor a stovky lidí láká pravidelně v době padání Perseid, tedy okolo 12. srpna.
„Hvězdy padají.“ Blíží se vrchol meteorického roje Perseidy
Letos akce proběhla během soboty 10. srpna.
„Dříve to bylo jen o pozorování a přednáškách, dnes už je z toho velká akce s doprovodným programem,“ těší Martina Gembece.
Pozorování na Jizerce
- při akci Den a noc na Jizerce používají astronomové přes den především čočkové dalekohledy na pozorování Slunce a slunečních skvrn
- přes den na Jizerce pozorují také Měsíc, Venuši nebo jiné planety, které jsou na denní obloze vidět
- při pozorování noční oblohy mohli lidé letos porovnat rozdíl mezi nahlížením do dalekohledu očima a sledováním záběrů z dalekohledu, snímaných kamerou a promítaných na obrazovku
- noční oblohu bylo možné také sledovat velkými zrcadlovými dalekohledy o průměru 50 centimetrů, v jiné části osady Jizerka bylo možné nahlédnout i do šedesáticentimetrového dalekohledu s nočním viděním
Další oblasti temné oblohy v tuzemsku vznikly v Beskydech, na Manětínsku v západních Čechách a v Podyjí.
Překvapivě svou oblast temné oblohy nemá Šumava, i když právě tady mají astronomové vytipovaná místa, o kterých tvrdí, že jsou ještě temnější než ta v Jizerských horách.
Beskydská oblast tmavé oblohy slaví 10 let. Světelný smog je stále větším problémem