Článek
„Naše statistické šetření je unikátní v tom, že samotný pohled žáků na vykonávání praxí v posledních letech nikdo plošně nezkoumal. Výpovědi studentů jsou čistě subjektivní, průzkum tedy nabízí jedinečný pohled na silné a slabé stránky systému vykonávání praxí v rámci středoškolského studia,“ uvedl předseda ČSU Martin Mikšík.
Studenti jsou mnohdy levnou pracovní silou.
Žáci odpovídali pomocí online dotazníku, který se rozeslal všem ředitelům středních škol – kromě gymnázií. Mapování se zúčastnilo celkem 1371 respondentů navštěvujících rozmanité spektrum oborů, čímž dle ČSU došlo k pokrytí všech různých sektorů od služeb až po řemesla, IT nebo pedagogiku.
Problém finančního ohodnocení
Záměrem šetření bylo získat data v několika oblastech, mezi které patří vztah žáků a jejich supervizorů (např. mistři či obecně nadřízení), výše případné hodinové mzdy, úhrada dopravy na místo vykonávání praxe, účast žáků na smluvním vztahu mezi zaměstnavatelem a školou i vlastní vnímání relevance a přínosu vykonávané praxe.
Jako problematický faktor se jeví zejména finanční ohodnocení praxí. Téměř 70 procent žáků uvedlo, že za svoji práci nedostávají zaplaceno – i přesto, že často produkují škole či firmě zisk.
„Kvůli mezerám a nejasnostem ve vyhláškách školského zákona není přesně dáno, co produktivní práce vlastně znamená, a tím není zajištěna ochrana a jistota mzdy. Studenti tak mohou být levnou pracovní silou,“ upozornil Mikšík, který sám chodí na SOŠ.
Malá právní gramotnost žáků
Průzkum také poukázal na nízkou právní gramotnost studentů. Praxe by je měla připravit nejen po odborné stránce, ale provést je celým pracovním procesem, se kterým budou přicházet do styku i v budoucích zaměstnáních. Jednou z částí tohoto procesu by tím pádem měla být i aktivní účast žáka na uzavírání smlouvy o praxích.
„Podepisování smlouvy na střední škole poskytuje studentovi právní povědomí a gramotnost potřebnou pro uzavírání pracovního poměru do příštích let, rovněž mu umožní přebrat zodpovědnost za vlastní vzdělávání a aktivně participovat na jeho průběhu,“ dodal Mikšík.
Praxe je pro žáky důležitá
Středoškolská unie vnímá jako pozitivní, že samotní studenti vidí praxe i přes všechny nedostatky jako důležitou část studia, chtějí se jich aktivně účastnit a učit se. Objevily se ale také případy, kde studenti pouze vařili čaje či se starali o ranní hygienu pacientů. Úkony buď nesouvisely s oborem studentů, nebo šlo o ty, které stálý personál sám dělat nechce.
Tito žáci se poté vyjádřili, že se cítili jako přítěž a „podržtaškové“, praxe pro ně pak ztrácela svůj smysl.
„Je třeba se inspirovat německým duálním vzděláváním, kde samy firmy aktivně participují na přípravě studentů ve středním vzdělávání,“ uzavřela 1. místopředsedkyně ČSU Barbora Čermáková.
Něco takového se nyní částečně testuje například v Moravskoslezském kraji, kde se s novým školním rokem rozběhl druhý ročník pilotního programu duálního vzdělávání žáků technických škol. Funguje na principu vzájemné spolupráce škol a firem, studenti díky tomu mají možnost pravidelně docházet na praxi přímo do podniků.
„Školy se s firmami dohodly na rozvrhu praxí i na tom, co se musejí žáci v praxi naučit a na základě toho upravily svoje vzdělávací programy. Žáci škol zapojených do duálního vzdělávání tak mají v rozvrhu více praktického vyučování,“ objasnila princip duálního vzdělávání tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková. Novinky o tom již informovaly. [celá zpráva]
Příští rok se má projekt spustit ve Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji.
