Nejoblíbenější kroužky pro děti? Vítězí vaření

Kroužky dětem umožňují rozvíjet jejich znalosti, schopnosti a dovednosti. Současně dávají možnost uspět i těm, které ve škole příliš nevynikají, a v neposlední řadě tam navazují nové kontakty, míní psychologové.

Ideální možností je, pořádají-li kroužky přímo ve škole, do které dítě chodí, specializované agentury či oddíly. Rodiče jsou spokojeni, že nemusí odcházet brzo odpoledne z práce kvůli doprovodu dětí na kroužek. Vedení školy vítá, že veškerou organizaci a zodpovědnost za odborné lektory převezme agentura za ně.

Obliba kroužků se mění. Jsou znát módní vlny. V posledních letech je čím dál víc populárnější hip-hop, moderní tanec, florbal či bojové sporty. Začínají být také oblíbené další cizí jazyky, jako je španělština či francouzština. V mateřských školách se těší stabilnímu zájmu keramika a velmi oblíbená je flétna.

„Ale vůbec nejpopulárnější - což je překvapivé, ale jde opravdu o největší trend současnosti - jsou teď u žáků základních škol, ale i malých dětí kroužky vaření,“ řekla Právu Petra Huclová z Dětské agentury Kroužky.

Agentura organizuje kroužky pro téměř 8500 dětí ze 400 mateřských a základních škol v Praze. „Vaření je populární díky televizním pořadům. Loni jsme měli 30 kroužků vaření, letos jich bude kolem 50. Probíhají ve školních kuchyňkách,“ dodala Huclová s tím, že agentura vydala pro lektory metodiku a proběhne i soutěž o nejlepší dětské recepty. Základní cena kroužku je 650 korun za rok, k ní musí rodiče přidat pětistovku na suroviny.

Rodičům, kteří hledají pro nadcházející školní rok kroužek pro své dítě, slouží například web Kamchodit.cz.

Z přehledné databáze 103 dětských sdružení si mohou vybrat hřiště, klubovny a oddíly v místě jejich bydliště. Stránky zřizuje Česká rada dětí a mládeže (ČRDM). Podle jejího místopředsedy Ondřeje Šejtky jsou spolky jako Junák nebo Pionýr vhodné i pro děti, jejichž rodiče mají hluboko do kapsy.

Na rozdíl od komerčních kroužků se zde totiž ročně platí jen 200 až 300 korun. Tyto organizace totiž dostávají příspěvky od státu, krajů, obcí a z EU, vedoucí v nich navíc pracují zadarmo jako dobrovolníci.

„V řadách členských sdružení ČRDM si na své přijdou vyznavači tradičních tábornických a turistických výprav a táborů s puncem foglarovské či indiánské romantiky, stejně jako třeba nadšení radioamatéři a hvězdáři, malí hasiči a záchranáři, vyznavači keltských tradic, moderního tance nebo třeba jezdectví,“ uvedl Šejtka.

Rada dětí a mládeže vydala i devatero rad, jak by měli rodiče vybírat správný kroužek. Důležité je naslouchat zájmům dítěte a nesnažit se jej cpát do něčeho, co ho nezajímá. Má-li dítě sportovního ducha, mělo by se více než hudbě či jazykům věnovat sportu. A pokud je umělecky nadané, rodiče by ho neměli nutit docházet třikrát týdně na trénink fotbalu či hokeje.

Také je lepší nechat rozvíjet schopnosti dítěte maximálně ve dvou třech oblastech, které si samo vybere. I zde platí pravidlo, že všeho moc škodí.

Rodiče by se měli shánět po referencích na oddíl, případně samotného vedoucího kroužku. Ideální jsou odpolední kroužky dvakrát až třikrát týdně. Je normální, když děti kroužky střídají a hledají, co by je nejvíc bavilo. „Sdružení dětí a mládeže nejsou místem, kde děti máte co nejčastěji odkládat,“ upozornili ale pedagogové s tím, že úloha rodiny je pro zdravý vývoj dítěte nezastupitelná.

Volnému času dětí se věnují i domy dětí a mládeže, kterých pracuje v Česku na 300, a najdete je ve většině měst. Jde o školská zařízení, zřízená kraji a městy. Jejich činnost zajišťují profesionálové s pedagogickým vzděláním.

Přivedou-li rodiče dítě ke sportu, obezita ho nejspíš neohrozí, říká lékařka Jitka Kytnarová z kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice. Jako endokrinoložka se zabývá prevencí a léčbou obezity u dětí.

Podle odborníků z projektu zijzdrave.cz je sport v dětském věku dokonce výhodnější prevencí nadváhy než omezování v jídle. Podle nejnovějších průzkumů je ve věku sedm až deset let obézních 7,5 procenta českých dětí, ve věku deset až 14 let šest procent. Nadbytečná kila mají už předškoláci.

Obézních dětí přibývá, souvisí to podle lékařky s nezdravým životním stylem. Polovina českých dětí nesnídá, tři čtvrtiny alespoň jednou denně mlsají, stále víc dětí sedí u počítače nebo televize.

Varující podle Kytnarové je, že třetina obézních předškoláků a polovina obézních školáků si nese problémy s váhou do dospělosti. „Nejúčinnější prevenci mají v rukou jejich rodiče - jsou jí dostatečný pohyb a sport,“ připomněla. V případě dětí prý nemluví o dietě, ta patří podle ní až do jídelníčku dospělých. „Učím děti zdravě jíst, to znamená, že v jejich jídelníčku může být v rozumné míře vše,“ řekla.

K pravidelnému a zdravému pohybu patří totiž také pestrá strava. Pokud rodiče zanedbají první varovné příznaky neúměrného tloustnutí svého potomka, dostává se dítě do bludného kruhu, ze kterého se jen obtížně vymaňuje. Nabírá na váze, s rostoucí hmotností se mu hůře hýbe, a tak pohyb vyhledává čím dál méně.

Dítě, které si oblíbí nějaký sport, tráví i výrazně méně času u počítače nebo televize. To je podle lékařky první krok k tomu, aby netloustlo. Problém bývá s nabídkou sportovního vyžití, dvě hodiny školního tělocviku nestačí. Sportovní kroužky se zase často zaměřují na výchovu talentů.

Tlusté dítě tak mívá problém se někde do sportovní aktivity zapojit. „Školní sportování a tělocvik děti často nebaví, proto je třeba zajistit jim pohyb, který je bude skutečně bavit - ať už jde o venkovní hry s kamarády nebo sportovní kroužek ve škole,“ shrnula lékařka.