Článek
„Stejně jako tabák a alkohol je i cukr ve skutečnosti droga. Vláda tu má významnou roli. Od konzumace cukru by se mělo odrazovat. A uživatelé by si měli být vědomi nebezpečí. Může to vypadat přehnaně a za vlasy přitažené, ale cukr je nejnebezpečnější drogou naší doby – lze jej snadno získat kdekoli,“ napsal expert, v jehož městě se jinak legálně prodává marihuana.
Cukr je ve skutečnosti formou závislosti. Zbavit se touhy po sladkých pokrmech je stejně obtížné jako zbavit se kouření.
Citoval přitom výsledky výzkumů, podle nichž cukr na rozdíl od tuku a jiných živin ovlivňuje chuť a vytváří neodolatelnou touhu po dalším jídle, což zneužívá potravinářský průmysl ke zvyšování prodeje svých produktů.
Je to nutné léčit jako závislost
Dnes se totiž zbytečně sladí nejrůznější potraviny, do nichž se cukr dříve nepřidával. To podle nizozemského zdravotníka narušuje nutriční rovnováhu v našem těle a vede ke vzniku cukerné závislosti.
„Cukr je ve skutečnosti formou závislosti. Zbavit se touhy po sladkých pokrmech je stejně obtížné jako zbavit se kouření,“ konstatoval van der Velpen pochmurně a dodal: „Proto diety fungují jen dočasně. Lepší je léčba na závislost.“
Vyzval také, aby na obalech sladkých či přislazených produktů byla varování, že „cukr je návykový a špatný pro zdraví“. Akci by prý měly financovat zdravotní pojišťovny a ve školách by se měly zakázat všechny sladkosti i sladké nápoje. „Producenti sportovních nápojů, jež oplývají cukrem, by měli být stíháni za zavádějící reklamy a tak dále,“ upřesnil a dodal, že vláda by měla na cukernaté produkty všeho druhu uvalit pořádnou „daň z tuku“.
| Bílá (i hnědá) hrozba |
|---|
| Cukr se vyrábí hlavně z cukrové třtiny a z cukrové řepy a na trh putuje obvykle ve formě kostek, krystalů, krupice, moučky a dříve i homolí a jiných velkých tvarů. |
| Pěstování cukrové třtiny se začalo šířit už před šesti tisíci lety z Melanésie přes Indii a Persii na západ. Výroba cukru výrazněji vzrostla až po kolonizaci Ameriky v 16. století. |
| V Evropě se cukr trvale konzumuje od doby křížových výprav, do konce 18. století to však byl luxusní produkt pro špičky společnosti. Masově se rozšířil až v 19. a 20. století. |
| Ročně se vyprodukuje 160 miliónů tun cukru, což je skoro tisíckrát více než v roce 1800. |
| Na každého obyvatele planety připadá teoreticky něco přes dvacet kilogramů cukru, každý obyvatel USA jej však spotřebuje v průměru 70 kg ročně. |
Možná to byla reakce na červencový skandál, kdy policie zatkla v Alkmaaru tři chlapíky, kteří natáčeli obézní ženy v erotických šatech, jak s bičíkem v ruce jezdí na drobných ponících. Celá věc byla kvalifikována jako zneužití přetížených zvířat.
Van der Velpen však mohl reagovat i na trend, který postihuje jak Ameriku, tak Evropu. I v jeho zemi se v uplynulých 20 letech zdvojnásobil počet obézních. Někteří vědci tvrdí, že cukr či sladkosti mohou mít podobné účinky na mozek jako heroin.
Cukr se dostává pod kritiku stejně jako třeba červené maso. Je s ním spojována nejen rostoucí obezita, cukrovka a kažení zubů, ale také kardiovaskulární nemoci, a dokonce i Alzheimerova nemoc či degenerace zraku.