Článek
Zprostředkovatelům tím komplikují práci zejména romští uchazeči o zaměstnání. Podle ředitele mosteckého úřadu práce Oldřicha Malého ale nemusejí úředníci k výmluvám přihlížet. „Jedná se o uchazeče s českou národností, kteří podle zákona absolvovali základní školu se znalostí českého jazyka minimálně dostatečnou. To je pro nás rozhodující,“ vysvětlil.
Pokud se nezaměstnaní budou vymlouvat příliš dlouho nebo okatě, mohou je úředníci vyřadit z evidence a zastavit jim příjem.
Písmenka znají, ale text nechápou
Zatímco skupina nezaměstnaných vesměs předstírá, že nerozumí úřednímu jazyku, existuje na Mostecku problém, který je skutečný. V regionu je navzdory povinné školní docházce nejméně stovka negramotných uchazečů o zaměstnání a kolem 1200 lidí trpí tzv. funkční negramotností, tedy umí trochu číst, ale nepochopí smysl textu.
Z bezmála deseti tisíc nezaměstnaných na Mostecku neumí číst ani psát celé procento lidí. „Na úřadech se podepisují křížky. Tím se samozřejmě vyřazují z běžného života, trpí komplexy méněcennosti,“ připustil už dříve Malý. Počet lidí s funkční negramotností se vyšplhal až ke 12 procentům.
„Tito lidé jsou schopni něco přečíst, ale trvá jim to velmi dlouho, a hlavně nevědí, co četli. Dotazníky vyplňují náhodně. Jsou snadnou obětí lichvářů nebo finančních společností nabízejících dostupné úvěry,“ upozornil Malý.
Německo má podobné problémy, Británie ještě větší
Největší podíl negramotných lidí je ve skupině mezi 16 až 18 lety a 40 až 50 lety. Pro ně uspořádal pracovní úřad kurz. Problém není typický jen pro Mostecko, ale i pro další strukturálně postižené regiony, například Ostravu. A netrápí jen Česko. Podle zprávy OSN z roku 2002 sice trpí funkční negramotností v ČR téměř 16 procent lidí ze zkoumané skupiny 16- až 65letých, ale v sousedním Německu se jejich počet přiblížil 15 procentům. Ve Velké Británii dokonce překročil 21 procent. Nejhorší výsledek přiřadily výzkumy Portugalsku: 48 % funkčně negramotných.
Odborníci varují, že takoví lidé budou mít problém uplatnit se ve společnosti, i kdyby usilovali třeba jen o tu nejobyčejnější práci. Na potenciálního zaměstnavatele neudělají dobrý dojem, když neumějí popsat, co vlastně chtějí dělat, neporadí si s obyčejným dotazníkem nebo působí nejistě.
Údaje Českého statistického úřadu počty negramotných nebo funkčně negramotných neuvádějí. Nižší vzdělanostní úroveň potvrdily průzkumy mezi příslušníky romského etnika. Základní nebo neukončené základní vzdělání mělo 65,4 % Romů a další desetina neměla vzdělání žádné.