Nejlépe platí učitele v Praze, mzdy jsou přesto pod průměrem

Část z pedagogů se nejspíše může těšit na prémie na konci roku. Nenároková část platu činila na Vysočině v průměru devět procent mzdy, v hradeckém kraji to bylo o tři desetiny procenta méně. Celorepublikový průměr dosáhnul 11,3 procenta.

"Vypadá to, že si školy vytvářejí rezervu, kterou kantorům vyplatí na konci roku," řekl radní Jihomoravského kraje Lubomír Šmíd, který je odpovědný za školství. Při přepočítání na celý rok by tak učitelům z těchto regionů mohla stoupnout měsíční mzda asi o 200 korun, odhadnul radní.

Důvodů, proč na platy učitelů v některých regionech zbývá méně, je několik. Nevýhodný je systém pro kraje, kam dojíždí studovat hodně dětí z okolních regionů. Například na jihomoravských středních školách je jich deset až 15 procent.

Draho také vychází vzdělávání ve venkovských oblastech, kde je rozeseto množství malých škol, jejichž provoz vychází dráž, než tomu je u velkých zařízení. Malé školy tak prodražují školství například v Moravskoslezském kraji nebo na jihu Moravy.

Že jsou učitelé v těchto krajích více rozptýleni do malých zařízení, je vidět i z jejich počtu. Zatímco Praha má asi 1,2 miliónu obyvatel a ve školství tu pracuje zhruba 21 000 lidí, v Jihomoravském kraji, kde žije méně lidí, působí na školách o 2700 zaměstnanců víc. V Moravskoslezském kraji, který je jen o něco lidnatější než Praha, pracuje na školách přes 27 000 lidí.

Příští rok by se platy učitelů měly mírně zvýšit, návrh rozpočtu na příští rok počítá s jejich vzestupem o 1,5 procenta. Nesouhlasí s ním odboráři, podle nich chystaný růst nepokryje inflaci. Požadují proto pro regionální školství navíc tři miliardy korun, zaměstnancům škol by tak vzrostly mzdy o pět procent.

Průměrná mzda učitelů v prvním pololetí o 1833 korun zaostala za celostátní průměrnou mzdou, která činila 20 938 korun.