Nejistota na orbitě. Loď by kvůli pochybnostem mohli poslat na Zemi bez posádky

Problémy s několika tryskami Starlineru na brífinku pro média 7. srpna podrobně popsali vedoucí představitelé NASA. V pohonném systému lodi se objevily úniky paliva a část trysek se vypnula. I přes rozsáhlé testování na Zemi se technikům stále nedaří pochopit příčiny problému.

Testy na orbitě mezitím ukázaly, že ve vesmíru nyní trysky fungují dobře, což ale způsobilo ještě větší zmatek.

Dokud technici nebudou mít jistotu, že pohonný systém funguje bezchybně, návrat ve Starlineru se pro Williamsovou a Wilmorea zdá velmi nepravděpodobný. Konečné rozhodnutí nepadlo, jedním z možných řešení je ale poslat kosmickou loď zpět na Zemi s autopilotem, bez astronautů.

„Máme na paměti, že někdy budeme muset Butche a Suni přivézt domů,“ řekl s odkazem na přezdívky astronautů šéf vesmírného provozu NASA Ken Bowersox.

Podle těch zatím nejnovějších zpráv má NASA rozhodnout do konce srpna.

Návrat na Zemi ale možná nějakou dobu potrvá. Pokud se Starliner vrátí prázdný, NASA plánuje s dvěma astronauty vyslat čtyřmístnou loď Crew Dragon od společnosti SpaceX. Williamsová a Wilmore by pak na stanici zůstali do února 2025 a vrátili se s nimi.

„Zatímco jsou nahoře, máme tam další pomoc, mohou více pracovat, ale také spotřebují více materiálu a zásob,“ řekl Bowersox.

Existují ale i horší místa, kde by člověk mohl uváznout. „Vesmírná stanice teď má vlastně sedm ložnic a tři koupelny,“ řekl astronaut NASA Victor Glover, který v letech 2020 až 2021 na orbitě strávil šest měsíců. Vody je tam dostatek a nedávná zásobovací mise zaručila, že i jídla je na ISS víc než dost.

„Astronauti jsou tam nahoře šťastní jako blechy,“ řekl zakladatel a redaktor webu SpaceUpClose Ken Kremer. „Spousta lidí si myslí, že jsou trosečníci – nejsou,“ dodal.

„Nechci ty problémy nijak zlehčovat, ale v první řadě to nikdy neměla být osmidenní mise. (Williamsová a Wilmore) předtím absolvovali šestiměsíční mise, a proto měli dostat misi delší,“ řekl Kremer.

Většina lidí by byla ze zrušeného letu nebo několikadenního zpoždění naštvaná nebo frustrovaná. Astronauti ale patří mezi jedny z nejlépe vycvičených profesionálů a jsou připraveni téměř na všechno.

„Riskovat je naší profesí. Snažíme se rizika zmírnit, ale cesty do vesmíru se bez nich neobejdou,“ konstatoval Glover.

O úspěchu vesmírné stanice a odbornosti všech, kteří na misích pracují, hodně vypovídá, že se podobné dramatické situace odehrávají jen zřídka. Je třeba nezapomínat, že lidé ve vesmíru nepřetržitě žijí a pracují už od listopadu 2000.

Současná situace není bezprecedentní a mohla by být i mnohem horší. Když sovětský kosmonaut Sergej Krikaljov v květnu 1991 cestoval na vesmírnou stanici Mir, předpokládal, že na oběžné dráze stráví několik měsíců. První týdny mise šly podle plánu – pak se ale na Zemi začala rozpadat Krikaljova vlast. V srpnu se v ulicích Moskvy objevily tanky, když se komunističtí zastánci tvrdé linie pokusili o puč proti sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi.

„Moje žena tehdy pracovala v řídicím středisku, kde se o nás báli – a my jsme se báli o ně,“ vzpomněl Krikaljov. O čtyři měsíce později se Sovětský svaz zhroutil, a přestože zásobovací mise neustaly, panovaly pochybnosti o tom, zda se Krikaljov a jeho kolega Alexandr Volkov budou moci vrátit.

Sovětské místo pro start a přistání se nyní nacházelo v nově nezávislém Kazachstánu, což znamenalo, že ruská vláda musela vyjednat dohodu o zachování svého kosmického programu. Po téměř ročním pobytu na oběžné dráze se nakonec kosmonauti vrátili do své nové vlasti, do Ruska.

Situace sovětsko-ruských astronautů jasně ukazuje, že ohledně osudu Williamsové a Wilmorea není třeba panikařit. Podobné situace navíc budou téměř jistě nastávat i v budoucnu – zejména s tím, jak se budou kosmické lodě stále zdokonalovat a mise budou směřovat k Měsíci a dál.