Hlavní obsah

Nejhůře placení vysokoškoláci jsou v ČR učitelé

Právo, Jiří Vavroň

V Česku patří učitelé k nejhůře placeným profesím s vysokoškolským vzděláním. Vyšší mzdu, než v průměru dostávají učitelé, má v jiných profesích 70 až 90 procent univerzitně vzdělaných zaměstnanců. Vyplývá to ze studie „Být, či nebýt učitelem“ think tanku Idea-Cerge EI Národohospodářského ústavu.

Foto: Profimedia.cz

Při srovnání platů v různých profesích jsou na tom nejhůře učitelé ve věku 30–50. Ilustrační foto

Článek

Průměrný hrubý měsíční plat učitelů základních a středních škol se podle věku pohybuje v rozmezí od 23 do 29 tisíc korun, vysokoškoláci zaměstnaní v jiných oborech ale berou daleko víc, v průměru od 32 do 48 tisíc korun. V některých oborech jako například ve finančním sektoru či informačních technologiích je rozdíl v platech ale daleko vyšší.

Platy učitelů se však různí – vyšší jsou v Praze a větších městech. V roce 2011 byl například průměrný plat učitele v Praze 25 762 korun, v Karlovarském kraji ale jen 24 767 korun, uvádí studie. Vliv na plat má i to, zda se jedná o učitele, či učitelku. Platová pozice učitelů základních škol je horší než u učitelů středních škol. Na středních školách je proto i více mužů-učitelů než na základních školách.

Malá finanční atraktivnost učitelské profese se projevuje v tom, že se schopní lidé do této profese příliš nehrnou, upozorňuje studie. Podle jejích autorů Daniela Münicha a Jana Straky je ale třeba brát v potaz i tzv. náklady ušlých příležitostí. Plat v určitém oboru totiž musí být zajímavou alternativou k ostatním pracovním příležitostem.

Podle srovnání 29 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si však čeští učitelé ve věku 25–64 let vydělají jen polovinu toho, co vysokoškolsky vzdělaní neučitelé.

Podobnou pozici zaujímá ČR v případě učitelských platů i při srovnání parity kupní síly. Nejhůře při srovnání platů v různých profesích jsou na tom učitelé ve věku 30–50 let, tedy v nejlepších letech kariéry.

Na školství dáváme málo

Důvodem nízkých platů učitelů v Česku jsou celkové nižší výdaje na školství než v jiných vyspělých západoevropských zemích. V roce 2010 vydala na školství naše země 162,9 miliardy korun, tedy přibližně 4,3 procenta HDP, uvádí studie. To je méně než například Island, Nový Zéland, Dánsko, Argentina, Finsko, USA, Polsko, Portugalsko, Itálie a další země.

Financování českého základního a středního školství je v hodně komplikované situaci, potvrzuje studie. Země se snaží provádět reformy, snižovat schodky rozpočtů a míru zadlužení.

Žádná prosperující země se však bez kvalitních učitelů a následně kvalitně připravených absolventů škol neobejde. Jen lepší platy samy o sobě kvalitu pedagogů automaticky nezvýší. V Česku se však debaty o změnách ve školství redukují často jen na otázku, o kolik je třeba platy zvýšit.

„Změny v odměňování učitelů, změny ve financování školství ale musí jít současně ruku v ruce s reformou výuky a odborné přípravy. Jinak se pohybujeme v bludném kruhu, bez výsledku,“ řekla Právu pětačtyřicetiletá učitelka Helena.

Mladé talenty školství neláká

Je realitou, že na učitelské obory se často hlásí uchazeči, kteří při srovnání se svými vrstevníky mají nižší studijní dispozice, než uchazeči hlásící se na jiné obory.

S přibývajícím věkem studentů středních škol, tedy v souvislosti s tím, jak studenti reálně posuzují svoje další kariérní a životní perspektivy, zájem o studium učitelství výrazně klesá.

Pokud začnou studovat učitelský obor, velká část z nich (26 procent) po prvním roce studia hledá možnost přestoupit na jiný obor. České školství tak příliš neláká talentované mladé lidi. V tomto nízkém zájmu hraje roli i výše jejich budoucího platu.

Podíl studentů, kteří v 1. ročníku podávají přihlášku na jinou VŠ
Pedagogické školy26 %
Humanitní obory18 %
Technické obory18 %
Ekonomické obory16 %

Zdroj: Matějů, Simonová, Straková: Výzkum studentů prvních ročníků VŠ v ČR

O potřebě reformovat školství mluvíme v Česku dvacet let, řekl před nedávnem Právu ekonom Jan Švejnar, zatím ale bez zásadnějšího výsledku. Kvalita vzdělávání je i klíčem k vysoké ekonomické úrovni země.

Výběr článků

Načítám