Článek
Studie „Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – srovnání 2004–2013“ byla provedena mezi 2068 zaměstnavateli.
Učni neprojevují zájem
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Z hlediska sledovaných kompetencí jsou podle názoru více než poloviny dotázaných nedostatečně připraveni především absolventi učebních oborů. Největší nedostatky se u nich projevily v souvislosti s pěstováním vztahu k získání nových vědomostí a dovedností, kde došlo k výraznému propadu.
Maturanti neumějí komunikovat
Pokles v připravenosti je patrný i u absolventů s maturitním vzděláním; u této skupiny vidí zaměstnavatelé mezery především v rozvíjení vlastní odpovědnosti, v komunikačních dovednostech, ve schopnosti řešit problém a v rozhodování – shodlo se na tom přibližně 60 % dotázaných.
Absolventi VŠ neradi rozhodují
O něco příznivější je situace u absolventů vysokých škol. Zaměstnavatelé jsou s jejich připraveností nejspokojenější a z hlediska časového srovnání si vysokoškoláci pohoršili jen nepatrně. I zde ovšem zaměstnavatelé konstatovali nedostatky v rozvíjení vlastní odpovědnosti, ve schopnosti samostatně se rozhodovat, řešit problém a vést podřízené.
Požadavky trhu práce se mění
„I když hodnocení absolventů škol vyznívá na první pohled nepříznivě, a to zejména s ohledem na růst nespokojenosti zaměstnavatelů mezi lety 2004–2013, nesmíme zapomenout, že se na výsledcích šetření odráží měnící se situace na pracovním trhu a odlišná očekávání zaměstnavatelů a škol. Zaměstnavatelé totiž mnohdy počítají s tím, že jim školy poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu,“ shrnuje výsledky studie Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení pro analýzy trhu práce.
Třetina zaměstnavatelů nespolupracuje
K harmonizaci požadavků zaměstnavatelů na čerstvé absolventy škol by napomohla užší spolupráce zaměstnavatelů a škol, zejména v případě oborů s odborným výcvikem. I když je z výsledků šetření v roce 2013 patrné, že míra spolupráce mezi školami a zaměstnavateli zatím není příliš vysoká (se školami vůbec nespolupracuje třetina dotázaných zaměstnavatelů), v současnosti se realizuje např. národní projekt Pospolu, jehož cílem je podpořit spolupráci středních odborných škol se zaměstnavateli.
Firmy by měly zaměstnance vzdělávat
Navíc je podle odborníků důležité vnímat vzdělávání jednotlivce z perspektivy celoživotního vzdělávání. Získávání specifických dovedností spojených s výkonem práce na konkrétní pozici by mělo probíhat v rámci dalšího vzdělávání, na němž by se měli podílet právě zaměstnavatelé.